Co v rozhlase dělám:
Připravuji a natáčím Odpolední interview, reportáže magazínu Křížem krajem. Ráda připravuji pravidelné rubriky o knihách a lidech kolem nich. Uvědomuji si sílu okamžiku i atmosféry v živých přenosech z různých míst našeho kraje - to je má srdeční rozhlasová záležitost, stejně jako dokumenty - královská rozhlasová disciplína nabízející neskonalé možnosti rozhlasového zpracování v terénu a následně v režii.
Jak jsem se k této práci dostala:
Jako desetiletá jsem byla pozvána na zkoušku DRSO (Dětského rozhlasového sboru Ostrava), pan sbormistr Jaromír Richter mě přijal a při prvních hodinách natáčení ve Studiu 1 jsem věděla, že v rozhlase budu bydlet. Chvíli to trvalo. Po absolvování Pedagogické fakulty v Ostravě jsem si rok počkala v "rozhlase po drátě" na vyhlášení konkurzu ostravským studiem Českého rozhlasu do zpravodajství. Od 1. 9. 1979 se dobře bavím. Jen razítko ctihodné instituce v dokumentech mi připomíná, že se jedná o práci.
Co považuji za rozhlasová "nej" v mé práci:
Upřímně - nevím. Rozhlasové ceny uděluje porota odborníků, ale i oni jsou posluchači. Žatva, Report, Prix Bohemia, Cena Vládního výboru pro tělesně postižené, Zlatý mikrofon. Za rozhlasová "nej" považuji chvíle při natáčení rozhlasových dokumentů, reportáží a kompozic v terénu a následně ve střižně, studiích a režiích s rozhlasáky nápaditými, citlivými a pracovitými. A přátelství, která mi rozhlas nabídl.
Dosavadní kariéra:
S buldočí zarputilostí - stále rozhlasová. Redakce zpravodajství a Volné rozhlasové tvorby v Ostravě, spolupráce se stanicemi Vltava (stereofonní "Dveře dokořán"), E+M (československý Elán + Mikrofórum), Radiožurnál, Český rozhlas 2 - Praha (Host do domu, Dobré jitro, Dobré odpoledne, Nokturno pro osamělá srdce, Máta, tzv. velké dokumenty ve večerních časech a svátečních schématech, přenosy z měst a městeček). Od 1. 2. 2004 opět Ostrava a Apetýt.
Co jsem ochotna na sebe prozradit:
Jsem matkou tří dětí. Dosud se mi je nepodařilo přesvědčit, že se maminky mají vychovávat, dokud jsou mladé. Chlubím se jediným. Stojím si na velké noze jednačtyřicítce, a to pěkně dlouho. Táhne mému věku na šestapadesát a já ho nestíhám. Přiznávám svou posedlost rozhlasem s dobrými lidmi zatíženými znalostí, zkušeností, smyslem pro spravedlnost, humorem, noblesou, slušným chováním a vnímavostí. Co neznají slůvko NEJDE. Stále se od rozhlasu učím a ráda bych mu to vrátila. Howgh.
Telefon: 221 555 636
E-mail: dagmar.misarova@rozhlas.cz
Všechny články
-
Domov pro seniory Sluníčko oslavil 20 let existence
Seniorky, senioři a celý personál ostravského Domova Sluníčko si připomněli 20 let existence. Odložená celodenní oslava probíhala za bezpečnostních opatření venku.
-
Hana Fialová jako Áda Harrisová. Jak se jí role uklízečky, která šla za svým snem, zkoušela?
Ještě před novým omezením kvůli koronaviru stihlo Národní divadlo moravskoslezské odehrát muzikálovou premiéru. V Květinách pro paní Harrisovou hraje a zpívá Hana Fialová.
-
Senioři jedou s dobou
Vydáme se do ostravského Centra bezpečné jízdy na zdokonalovací kurz řízení pro řidiče-seniory.
-
Jiří Vejvoda, hudební publicista
Setkání s hudebním publicistou Jiřím Vejvodou, který už léta provází výjimečné koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka.
-
Ivan Sekanina, Spolek Počteníčko, Aktivní senioři, Křížovkářská liga...
Náš bývalý rozhlasový kolega Ivan Sekanina se věnuje a dlouhodobě rozvíjí aktivity seniorů v Moravskoslezském kraji.
-
Od bronzu ke dřevu. S ostravským sochařem Pavlem Váchou si o jeho životě a tvorbě
Od bronzu ke dřevu. Tak pojmenoval Pavel Vácha výstavu svých soch v opavském Domě umění. Ostravský výtvarník se v poslední době věnuje renovaci starého dřeva.
-
Jaromír Javůrek, Festivalový podzim
Ostrava, Hukvaldy, Frýdek-Místek, Ludgeřovice a Bohumín. Tam všude proběhne Festivalový podzim, který nabídne osm koncertů začátkem září a poté v druhé polovině listopadu.
-
S Josefem Odráškou mezi seniory v Kurzu výtvarných technik v Ostravě
Už několik let vede v Ostravě malíř a grafik Josef Odráška kurz výtvarných technik pro seniory. Jejich setkávání přerušila pandemie, kurz opět navštívili teprve nedávno.
-
Olga Borisová-Pračiková, primabalerína
Smlouvu s Národním divadlem moravskoslezským podepsala v roce 1995 jako mladičká ambiciózní tanečnice, aby dozrála v primabalerínu par excellence.
-
Marie Viková, herečka
Málokdy se stává, že herec zůstane věrný "svému divadlu" po celou kariéru. Že to jde, dokázala letos 85letá Marie Viková, emeritní členka Divadla Petra Bezruče.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 35
- 36
- 37
- 38
- 39
- …
- následující ›
- poslední »