Dagmar Ruščáková: Ledové prsty léta
Je to jedna z mých nejranějších vzpomínek. Probudila jsem se z poledního spánku, zahrabaná pod peřinou, která byla z vnější strany studená a maličko navlhlá. Byla jsem tehdy v Lipnici, v ložnici vesnického domku mé prababičky. V místnosti byla zima a ticho. Za oknem však zářilo slunce, slyšela jsem kejhat sousedovic husy.
Pamatuju si, jak jsem slezla z vysoké postele a bosa vyběhla ven. A tam jako bych narazila na hradbu takřka neuvěřitelného jasu a tepla.
Čtěte také
Byl to jeden z těch zářivých pozdních jarních dní, kdy venku bylo léto, ale v domě, v zastíněné místnosti, vládl lezavý chlad. Je to specialita jara a podzimu, či spíš babího léta. V čase zářivých dní a chladných nocí bývá často venku tepleji než v doma. I když… samozřejmě záleží na tom, kde to doma máte, jak rychle se váš příbytek dokáže prohřát a teplo si udržet. V takovém gotickém hradě je zima i v plném létě.
Vzpomínám na to, jak umělo být doma lezavo v době, kdy v bytech topnou sezónu určoval kalendář, a ne stav počasí. Náš starší syn se narodil na samém počátku září, přesně v době, kdy se počasí obvykle zlomí z léta do podzimu. Začne pršet a prudce se ochladí. Tehdy se v bytech samozřejmě ještě netopilo a já byla postavena před otázku, jak získat teplo, abych mohla novorozeňátko aspoň na chvilku rozbalit a vykoupat.
Čtěte také
Nakonec padla volba na kuchyň. Rozehřála jsem otevřenou troubu na plno, na chvíli dokonce zapálila i hořáky na sporáku. Pravda, přípravy ke koupání na první pohled vypadaly jako u zlé čarodějnice, která se chystá si nebohé miminko k obědu tepelně upravit. Nicméně to byl způsob, jak chlapečkovi dopřát aspoň chvilku svobodného protažení a pohodlné koupele.
Dnes mě naštěstí už tyto chladné prsty nastávajícího nebo odcházejícího léta netrápí - fotovoltaika s tepelným čerpadlem drží náš dům přívětivý takřka bez ohledu na aktuální počasí. Přesto ve mě ta vzpomínka zůstává a v duchu si za takových dní říkám - otevřete okna a pusťte si domů teplo!
Související
-
Dagmar Ruščáková: Jinýma očima
„Dobrá, pro dnešek končíme. Zvládly jsme skoro sto stran. Takže zase zítra, ano?“ Vypínám Skype a cítím hlubokou vděčnost ke kamarádce, autorce několika knih.
-
Dagmar Ruščáková: Se štěnětem za patami
Sedím v křesle, chovám psí miminko a snažím se uhýbat, aby mi samou láskou neprokouslo nos. Malý vlček se ke mně rád přitiskne a nechá se pomazlit, ale všeho s mírou!
-
Dagmar Ruščáková: Kus života v kapse
Sedám do auta a provádím obvyklé startovací úkony. Najednou se zarazím - proč vlastně nehraje hudba? Kouknu na informační panel a je to jasné - zařízení nenalezeno!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
