David Jakš

Věci, které my považujeme za normální, si drží od těla. Jsou jim zapovězeny prakticky všechny světské radovánky, dokonce nesmějí vzít do rukou ani peníze.

Hrozí tam zemětřesení i půdní sesuvy, cesta je tam dlouhá a nebezpečná, a přesto jsou v divokých horách čínského Sečuánu lidé šťastní. Zpívají o tom v krásné lidové písni.

Podle ročních období se mění v různých restauracích po celém světě také menu. Kuchaři jídla přizpůsobují počasí i sezónním potravinám.

Když se mluví o Indonésii a sopkách, většina lidí si představí známé vulkány jako Krakatau a Merapi. Region ale skrývá i další neméně nebezpečné sopky.

Kdo by neznal táborákovou písničku Japonečka? V jokohamském přístavu ji sice nezaslechnete, ale o českých a slovenských vojácích se tu děti ve škole učí dodnes.

V některých asijských městech se teplota blíží padesáti stupňům Celsia. Horko sužuje i největší rybí trh na světě, který leží v centru Tokia.

Velikonoce se nejvíc oslavují na Filipínách, ve Vietnamu nebo v Koreji. V Japonsku mají především církevní charakter. V Indii se slaví halasně. 

Byla to stavba, která sice mohla ovlivnit dílčí bitvy druhé světové války, ale její konečný výsledek by určitě nezměnila. Přesto na ní zemřely desítky tisíc lidí. T...