Dění ve Venezuele je americkou operací, Trump potřebuje nějaký úspěch, říká expert
Venezuelský prezident Nicolás Maduro odmítl ultimátum, které mu daly evropské země, aby oznámil nové prezidentské volby. Španělsko, Francie, Velká Británie, Německo a další tak nyní zřejmě uznají za úřadujícího prezidenta opozičního lídra Juana Guaidóa. Na jeho stranu se o víkendu postavil i jeden z vysoce postavených venezuelských generálů.
Podle odborníka na Latinskou Ameriku Martina Reye má Guaidó podporu většiny armády, bez které by ve Venezuele jen těžko mohlo dojít ke změnám. Vojáci ji ale zatím neprojevili veřejně.
Čtěte také‚Současný režim není řešením.‘ Česká vláda uznala Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely
Otázkou také zůstává, zda bezpečnostní složky vpustí do země humanitární pomoc v hodnotě 20 milionů dolarů, kterou přislíbily Spojené státy. „Bude to první velký test jejich loajality, zda tuto pomoc odmítnou či ne,“ doplňuje iberoamerikanista Radek Buben z FF UK.
Dění posledních dvou týdnů je podle něj do značné míry americkou operací – plánovanou Venezuelci, ale podporovanou a konzultovanou s Američany.
Trumpova administrativa se po prohře v Kongresu ohledně financování zdi na hranici s Mexikem podle Bubna snaží dosáhnout nějakého úspěchu, kterým by mohla být právě země závisející na příjmech z prodeje ropy do Spojených států.
Evropa stojí stranou
Za venezuelským režimem naopak stojí Rusko, obě země podle Reye pojí ideologické i obchodní zájmy. Rusko spolu s Čínou prý ale především nechtějí přijít o peníze, které jim Venezuela dluží. Pokud budou garantovány, Maduro si nemůže být jejich podporou jistý.
Krize ve Venezuele ukazuje úskalí Trumpovy podpory demokracie
Krize ve Venezuele se v uplynulém týdnu vyhrotila. Na jeho začátku dal tamější socialistický prezident Nicolás Maduro zatknout 27 příslušníků Národní gardy za údajné povstání a pak opozice na středu vyhlásila protivládní protesty. Zúčastnily se jich desetitisíce lidí a podle nevládních organizací nejméně 26 osob při zásahu bezpečnostních sil zemřelo.
Podle výzkumného pracovníka Institutu pro evropskou politiku Europeum Michala Víta je zvláštní, že Evropská unie zatím stojí trochu stranou. Guaidóa sice za prezidenta uznal Evropský parlament, ten má ale v zahraniční politice velmi omezenou moc.
„Evropská unie má omezené možnosti dění ve Venezuele ovlivnit a vyjma Španělska a Portugalska není nikdo, kdo by měl tento region více na srdci,“ dodává s tím, že prim hrají zájmy velmocí, jako jsou Spojené státy, Rusko nebo Čína, ale také překupníků drog, pro které je Venezuela klíčovou zemí pro pašování zboží do Evropy.
Související
-
Chávez a Maduro dovedli Venezuelu na pokraj katastrofy, vysvětluje krizi v zemi Alexandr Vondra
Venezuela chystá protesty proti autoritářskému vůdci Nicolási Madurovi a za konání předčasných voleb. Kdo způsobil současnou krizi ve zemi?
-
Ve Venezuele už není ani chleba. Je to humanitární katastrofa, říká bývalý velvyslanec Slavický
Miliony lidí opouštějí Venezuelu, Latinská Amerika zažívá svou verzi migrační krize. Jak k tomu došlo?
-
Španělsko jako první země Evropské unie uznalo Guaidóa prezidentem Venezuely, další se přidávají
K Madridu se postupně přidávají další evropské země, totéž na twitteru či v médiích uvedli například ministři zahraničí Francie, Švédska a Británie a také rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
