Do voleb místo s osobnostmi s programem

Před čtyřmi léty, kdy tehdejší sociálně demokratický kancléř Schröder taktikou úprku dopředu vyvolal předčasné volby, vypadaly šance sociální demokracie podobně a o křesťanských demokratech komentátoři soudili, že jsou jednoduše odsouzeni k volební vítězství. Volby nakonec dopadly remízou a výsledkem byla dnešní dosluhující velká koalice.

Vnímavý pozorovatel německé politické scény ale namítne, že sociální demokraté měli tehdy ve svém čele charismatického a dynamického tahouna, Gerharda Schrödera, zatímco dnes je představuje nevýrazný, nemastný a neslaný ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier a konkuruje mu ostřílená a mezi Němci velice oblíbená kancléřka Angela Merkelová.

Jestliže dnes sociální demokraté na rozdíl od své konzervativní konkurence nemohou svoji předvolební kampaň postavit na někom, jako je Angela Merkelová nebo byl Gerhard Schröder, nepropadli přesto pocitu marnosti a beznaděje. Rozpomněli se, že strany ucházející se o volební přízeň nenabízejí pouze konkrétní osobnosti, vhodné pro tu či onu funkci ve vládě, ale především program. Rozpomněli se, že byli a stále ještě jsou stranou lidí práce. Tak se na billboardech jejich tváří nestává kandidát na kancléře, ale dělník v modrácích, který Němcům sděluje, že je žádoucí sociálním demokratům dát hlas, protože přicházejí s politikou zaměstnanosti.

Nedostatek práce a hrozba nezaměstnanosti zejména v době současné recese je pro Němce velké téma. Jejich zkušenost s tím, kam až chronická nezaměstnanost může vést, je mezi nimi dodnes živá a dones je oslovuje. A tak není nijak nepravděpodobné, že se jejich volebním tahákem stane program, a ne - chybějící - charismatická osobnost. Slibují a hlavně zdůrazňují, že koncept plné zaměstnanosti do desíti let mají promyšlený, tudíž také reálný.

Zdroje pro nové pracovní příležitosti nacházejí především ve třech základních oblastech. V oblasti středního podnikání, kterému je potřeba poskytnout podporu tak, aby se zhostilo očekávané celosvětové poptávky po technologiích spojených se změnou klimatu a potřebou efektivněji využívat stávající energetické zdroje. V oblasti zdravotnického hospodářství, jehož rozmach očekávají v souvislosti se stávajícím demografickým vývojem, vedoucím ke stárnutí obyvatelstva. A v neposlední řadě v oblasti tvořivého nebo-li kreativního hospodářství, co jsou především činnosti zaměřené na komunikaci a marketing. Díky jejich politice zde vzniknou do desíti let čtyři milióny nových pracovních příležitostí. Tedy tolik, kolik Německo potřebuje, má-li se pochlubit plnou zaměstnaností. Koncepce sice narazila na vlnu kritiky, jejíž základní notou je přesvědčení , že jde o nerealistické sliby. Přesto zazněly i hlasy, které tvrdí, že koncept má realistický základ.

Páteří německého hospodářství je vskutku střední podnikatelský stav, který v součtu tvoří největšího německého zaměstnavatele a který na rozdíl od nadnárodních korporací je schopen velké inovativní pružnosti, okamžitě reagovat na změněnou poptávku na světových trzích a vzít do úvahy i skutečnost, že technologie, související s klimatickými změnami a s efektivnějším využitím energetických zdrojů, bude třeba zákazníkům vyrábět na míru. Jedinou jeho slabinou je kapitálová slabost a závislost na bankovních úvěrech. Tady chce pomoci promyšlená vládní záruční politika.

Stárnutí německého obyvatelstva v současné chvíli je nevratný proces. Zcela nepochybně v příštích letech ovlivní rozsah zdravotnické a pečovatelské péče.

Třetina německých voličů jsou přitom lidé v důchodovém věku. Další značná část voličů jsou lidé po čtyřicítce, respektive padesátce, tedy lidé nejvíce ohrožení nezaměstnaností. Koncept plné zaměstnanosti tak může přinést u volebních uren nejedno překvapení.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .