Evropská unie přehodnotí sankce proti Jugoslávii
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se na svém zasedání v Bruselu v pondělí shodli na tom, že ekonomické sankce, uplatňované vůči Jugoslávii, nejsou efektivní a že je zapotřebí je změnit. Přehodnocení sankcí ale potrvá ještě několik měsíců.
Ministři uvítali návrh Francie na uspořádání speciálního summitu Evropské unie o situaci na Balkáně, ale upozornili, že taková vrcholná schůzka by měla také přinést nějaké konkrétní výsledky.
Ve svých vystoupeních ministři vícekrát zdůraznili, že nemá smysl nadále ochuzovat Srbsko, jestliže se zároveň posiluje politická moc prezidenta Miloševiče a srbská demokratická opozice zůstává chronicky rozdělená. Některé sankce, které Evropská unie uplatňuje vůči Jugoslávii, jsou podle názoru ministrů kontraproduktivní a rozhodně nedokázaly přesvědčit řadové srbské občany, že kde leží jejich budoucnost: že závisí především na jejich spolupráci s Evropou a nikoli na podpoře jinak zcela izolovaného Miloševiče.
Francouzský prezident Jacques Chirac nedávno navrhl, aby se nejvyšší představitelé členských zemí Evropské unie sešli koncem listopadu v Dubrovníku, kam je pozvala nová demokratická vláda Chorvatska.
Počátkem listopadu se ale uskuteční v Jugoslávii i v Kosovu volby a někteří ministři proto teď navrhují, aby se vrcholná schůzka Evropské unie, na níž se bude diskutovat speciálně o situaci na Balkáně, uskutečnila ještě před těmito volbami.
Francouzský ministr zahraničí Hubert Vedrine také vystoupil v pondělí v Bruselu s návrhem otevřít trhy západní Evropy dovozu zboží ze Západního Balkánu, který zahrnuje Albánii, Chorvatsko, Bosnu, Jugoslávii a Makedonii. Měli bychom spojit Západní Balkán s Evropou a zajistit mu tak mír a stabilitu, prohlásil ministr Vedrine.
Komisař pro vnější vztahy Evropské unie Chris Patten novou francouzskou iniciativu uvítal a řekl, že tato změna bude mít velký vliv na schopnost těchto zemí orientovat ekonomický rozvoj na vývoz a že tak ovlivní i jejich těsnější zapojení do světového obchodního systému. A co je vůbec nejdůležitější, poznamenal komisař Patten, naučí je to pohlížet na své sousedy jako na ekonomické a obchodní partnery a nikoli jako na politický problém.
Britský ministr zahraničí Robin Cook zase zdůraznil, že na vrcholnou schůzku Evropské unie o situaci na Balkáně by měli být pozváni také nejvyšší představitelé kandidátských zemí, včetně České republiky: Měli bychom si uvědomit, že kandidátské země nám mohou nabídnout cenné znalosti a rady ohledně zacházení s oblastí Západního Balkánu. Maďarsko, Česká republika, Rumunsko a Bulharsko mají se Srbskem dlouhé historické a geografické svazky. Některé z těchto zemí mají také na Srbsko značný vliv, žijí tam jejich národní menšiny a spojuje je podobný jazyk a původ.
Podle ministra Cooka poskytuje chystaný samit Evropské unie o Balkánu skvělou příležitost, jak ukázat, že proces rozšiřování Evropské unie se rozvíjí a že se s kandidátskými zeměmi bude už nyní jednat jako s partnery, kteří se účastní společného úsilí.
