Gita Zbavitelová: Další předem neúspěšná mírová iniciativa pro Izrael a Palestince
U příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN se sešlo 50 ministrů zahraničí evropských a blízkovýchodních zemí, kteří oznámili, že vypracují novou iniciativu, která má přimět Izrael a Palestince k oživení mírového procesu. Ten má podle nich vést ke vzniku „suverénní, nezávislé a souvislé Palestiny na základě hranic z roku 1967“. Do toho teroristické hnutí Hamás v sobotu vyvolalo nový vojenský konflikt s Izraelem.
Strůjcem iniciativy je holandský diplomat Sven Koopmans s titulem „zvláštní představitel Evropské unie pro blízkovýchodní mírový proces“.
Čtěte také
Kromě zemí Evropské unie se projektu účastní i Saúdská Arábie, Jordánsko, Egypt a Liga arabských států jako celek. Když podle nich Izrael a Palestinci začnou opět věcně jednat o míru, získají díky iniciativě řadu „politických, hospodářských a bezpečnostních výhod“, aniž je upřesnily. Říkají tomu „mírový balíček“. „Samé výhody, ale žádné tresty,“ když z jednání nic nebude, zdůraznil Koopmans.
Evropský ministr zahraničí Josep Borrell si správně povšiml, že „izraelsko-palestinský konflikt se nebezpečně zhoršuje“, ale neřekl proč. Jednou z hlavních příčin je palestinský terorismus na Západním břehu; k útokům na Izraelce dochází denně a palestinská samospráva toho proti nim moc nedělá.
Vymýtit palestinský terorismus
Celý plán tak zní jako z nějakého sci-fi filmu. Jeho účastníci realitu vytěsnili a hodlají vytvořit tři skupiny, které vypracují jednotlivé součásti. Jedna nastíní mechanismy regionální, politické a bezpečnostní spolupráce, druhá navrhne spolupráci v oblasti obchodu, investic, inovací, dopravy, přírodních zdrojů a životního prostředí a třetí předloží návrhy na spolupráci humanitární a mezikulturní. Výsledky se budou vyhodnocovat každé tři měsíce a kompletní iniciativa má být zveřejněna přesně za rok. Skupiny začnou pracovat „během několika týdnů“.
Čtěte také
Izraele ani palestinské samosprávy se nikdo na názor neptal a strůjci plánu na své setkání nepozvali žádného jejich zástupce. I proto je tato iniciativa zbloudilou myšlenkou. Mírová jednání ustala v roce 2014 a ani v současnosti spolu Izrael a Palestinci z řady objektivních důvodů jednat nemohou a nechtějí. Izrael „hranice z roku 1967“ zásadně odmítá, zatímco Palestinci na nich nesmlouvavě trvají. A na Západním břehu žije skoro půl milionu Izraelců a představa, že by všichni odešli a přenechali celou oblast samostatné Palestině, je zcela nerealistická.
Také samotné zadání mezinárodní iniciativy nevzbuzuje naděje, protože zmíněná „souvislost Palestiny“ znamená, že vzniklý stát má zahrnovat i Pásmo Gazy, které se spojí se Západním břehem nějakým koridorem. V Gaze však vládnou teroristé Hamásu, jejichž jediným cílem je zničení Izraele a obsazení celého jeho území „od řeky Jordán až po Středozemní moře“, jak hlásá i jejich charta. Hamás svůj cíl těžko změní výměnou za nějaké výhody nebo peníze.
V sobotu ráno vyvolal nový vojenský konflikt – jen do deseti hodin dopoledne odpálil na Izrael přes dva tisíce raket a do země pronikla řada teroristů, kteří údajně unesli izraelského vojáka. Na několika místech uvnitř Izraele vypukly boje a nejméně šest Izraelců bylo zabito.
Čtěte také
Překážkou míru je však i palestinská samospráva, která proti terorismu na Západním břehu nebojuje a ještě k němu Palestince povzbuzuje vyplácením vysokých rent vrahům Izraelců. Pan Koopmans by měl raději vymyslet iniciativu, která by samosprávu přiměla s tím přestat.
Podpora dvoustátního řešení vytrvale klesá. Podle nedávného průzkumu Palestinského střediska pro výzkum politiky a veřejného mínění dnes vznik samostatné Palestiny podporuje jen 34 procent Izraelců a 33 procent Palestinců, zatímco ještě v roce 2017 to bylo 55 procent Izraelců a 44 procent Palestinců.
Mezinárodních mírových iniciativ i izraelsko-palestinských jednání byla celá řada, ale k výsledku nevedlo nic, protože Palestinci nikdy neslevili ze svých původních požadavků. Jásir Arafat dokonce v Camp Davidu v roce 2000 odmítl bezprecedentní návrh izraelského premiéra Ehuda Baraka, který byl ochoten přenechat Palestincům část jeruzalémského Starého Města i Chrámové hory a přes 90 procent Západního břehu.
Čtěte také
Arafatův nástupce Mahmúd Abbás zase v roce 2008 odmítl velkorysou nabídku premiéra Ehuda Olmerta, který chtěl Palestincům předat 95 procent Západního břehu a správu nad celou Chrámovou horou. Žádnou lepší nabídku už Palestinci nikdy nedostali ani nedostanou. Mírový plán Donalda Trumpa z roku 2020 jim nabízel pouze 70 procent Západního břehu spojeného tunelem s Pásmem Gazy a místo Jeruzaléma coby hlavního města jen jeho předměstí.
Vláda premiéra Netanjahua rozhodně nemá nezávislou Palestinu v programu; ultranacionalističtí členové koalice chtějí Západní břeh anektovat, a ne vracet. I kdyby chtěl Netanjahu vznik palestinského státu podpořit, tak nemůže, protože by se mu vláda rozpadla.
Navíc má řada účastníků iniciativy na celou situaci zkreslený pohled. Podle ministrů zahraničí Egypta a Jordánska prý její výsledek závisí na „izraelských krocích“, tedy „zastavení jednostranných vojenských akcí“ na Západním břehu, přestože jde o snahu vymýtit palestinský terorismus. Izrael má také přestat „porušovat status quo na Chrámové hoře“, což nikdy nedělal a nedělá. Takové nekonstruktivní požadavky nikdy nikam nepovedou.
Palestinci se však nějakých výhod možná dočkají v rámci chystané izraelsko-saúdské dohody o normalizaci vztahů. Saúdové avizovali, že budou po Izraeli požadovat propalestinské ústupky, ale zatím není jasné jaké ani do jaké míry jim bude Netanjahuova vláda chtít vyhovět. Proslýchá se však, že Rijád nebude požadovat vznik Palestiny, ale jen nějaká vstřícná gesta, protože o dohodu s Izraelem stojí víc než o samostatný palestinský stát. A podle tří zdrojů agentury Reuters nebudou Saúdové dohodě s Izraelem bránit ani v případě, že Palestincům zásadní ústupky nenabídne.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
