Gross proti šmelině ve zdravotnictví

Ty nebezpečné plány premiér odhalil u ODS, která by chtěla nemocnice privatizovat. Soukromí majitelé by se potom ani tolik nestarali o zdraví pacientů, ale o svůj zisk. Naštěstí premiér hodlá privatizaci zabránit a dokonce připraví zákon, který ze všech nemocnic učiní veřejně prospěšné, neziskové instituce.

Náhodou se přes víkend konal sjezd lékařské komory. Také tam lékaři odmítli privatizaci nemocnic a schválili premiérův postup.

Premiéra tedy lze pochválit. Vždyť loni sjezd lékařské komory tvrdě odsoudil vládu a především ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, která chtěla škrtat ve výdajích. Tentokrát jsou vztahy idylické a to může jen prospět v listopadovém volebním boji o místa v Senátu a o krajská zastupitelstva. Tím ale pochvala končí. Ve věcném ohledu totiž není úplně jasné, kam premiér svou kritikou ODS míří.

V jádru jeho proslovů je totiž jedna zásadní nepřesnost. Gross označuje privatizací postup, kdy krajské samosprávy převádějí nemocnice, které dosud byly příspěvkovými organizacemi, na obchodní společnosti - tedy akciovky, anebo společnosti s ručením omezeným.

Premiér je tedy hodně nepřesný: Privatizace by nastala ve chvíli, kdy by kraje začaly své akcie prodávat. To se ale dosud neděje. Pokud někde nemocnice opravdu privatizovali, pak šlo jen o menší ústavy, které nemají význam pro krajskou síť.

Stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek také vyloučil, že jeho strana má prodej nemocnic do soukromých rukou vůbec v plánu. V této chvíli by to ani nebylo rozumné, protože zdravotnictví nemá kvalitní právní rámec a stát ani kraje by nemohly regulovat práci nemocnic, za níž přitom nesou politickou odpovědnost.

Premiér se asi jenom spletl, dalo by se pokrčit rameny. Pokud to je pravda, tak nedával pozor při jednání vlády počátkem září. Tehdy ministr financí Bohuslav Sobotka předložil zprávu, podle níž je nutné rušit příspěvkové organizace, protože mají neprůhledné účetnictví a vymykají se daňovému systému. Za rozumnou možnost Sobotka označil akciové společnosti, které se běžně využívají při správě nemocnic v Evropě.

Dalo by se uzavřít, že premiér využil ve volebním boji nepříliš slušný prostředek. Kritik by ale neměl být k sociálním demokratům nespravedlivý. Problémy s příspěvkovými organizacemi chtějí řešit. Sice jiným způsobem, než se o to snaží hejtmani a než doporučuje Sobotka, ale stejně jde o korektní cestu. Veřejně prospěšné organizace, které chtějí zakládat, by totiž také mohly mít průhledné účetnictví - odpovídaly by neziskovým společnostem, jaké jsou známy rovněž ze západní Evropy a Spojených států.

Sociální demokraté si také už od Institutu pro zdravotnickou politiku a ekonomii nechali připravit důkladnou analýzu, podle níž by šel sestavit zákon na založení veřejně prospěšných společností podle rakouského vzoru. A už záleží na krajích, nebo na vládě, jestli raději převedou své nemocnice na obchodní, nebo neziskovou společnost.

Pokud by návrh zákona skutečně předložili, změnily by se výkřiky z předvolebního boje na rozumnou debatu o budoucnosti nemocnic. Premiér či ministryně zdravotnictví by mohli obhajovat, proč je třeba mít speciální zákon pro neziskovky ve zdravotnictví a proč neprosadit normu, která by platila pro další resorty.

Zdravotnictví je oblast, která vzbuzuje emoce. To je pochopitelné. Není ale správné, když je někdo budí účelově, aby například získal větší státní příspěvek. Právě to dělají často lékaři a veřejnost jim to dosud jen nedostatečně vytýká. Anebo je možné prostřednictvím zdravotnických emocí získávat politické body. Tím ovšem ztrácí politik důvěru, že má zájem zdravotnickému systému opravdu pomoci. Se zdravotnictvím se nesmí šmelit, říká premiér. Jemu samotnému ale hrozí riziko, že zdravotnictví využívá k zištným cílům.