Hana Andronikova: Rituál. Lehce komický příběh o jednom zvláštním narození a obřadu, na který někteří blízcí nebyli připraveni

„Před devíti měsíci došlo na východním pobřeží Ameriky k výpadku elektrického proudu. Spousta lidí zůstala celé hodiny uvězněna ve výtazích či v metru, ti šťastnější dorazili domů a tam strávili večer bez televize a videa, bez sporáku a bez světel. Valná většina zažehla svíčky a ukrátila si dlouhou chvíli starobylou zábavou, kterou mohou provozovat i ti nejchudší.“

Lehce komický příběh o jednom zvláštním narození a rituálu, na který ne všichni blízcí novorozeného Sama byli připraveni, napsala česká spisovatelka Hana Andronikova.

Povídka Rituál vyšla poprvé v povídkové antologii s názvem Ber, po čem toužíš, kterou v roce 2006 vydalo nakladatelství Listen. V roce 2014 pak byla zařazena do knihy Vzpomínky, co neuletí, což je první souborné vydání autorčiných povídek a drobných próz. Tři roky po předčasné smrti Hany Andronikové knížku vydalo nakladatelství ODEON.

Hana Andronikova

Hana Andronikova se narodila v roce 1967 v tehdejším Gottwaldově. Vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V 90. letech pracovala jako personální manažerka v českých i zahraničních firmách.

Hana Andronikova|foto:Fotobanka Profimedia

Od roku 1999 se věnovala literární tvorbě. Odbornou veřejnost i čtenáře zaujala hned svým prvním románem Zvuk slunečních hodin. Příběh z baťovského Zlína 30. let a následného nacistického běsnění získal v roce 2001 Literární cenu Knižního klubu a v příštím roce pak v soutěži Magnesia litera cenu v kategorii Objev roku.

V roce 2001, téměř deset let po svém debutu, vydala autorka svůj druhý a zároveň poslední román Nebe nemá dno. I tenhle román se líbil, v soutěži Magnesia litera za něj získala Cenu čtenářů. Sama v jednom z rozhovorů prozradila, že jisté prvky románu, jehož hlavní hrdinka se musí vyrovnat se smrtí svého otce a vzápětí i s vážnou chorobou, jsou bohužel autobiografické.

Zatímco hrdinka románu nad nemocí zvítězí, autorce se to nepodařilo. Hana Andronikova v prosinci 2011 umírá na rakovinu. Bylo jí 44 let.

Kromě dvou zmíněných románů napsala ještě řadu povídek, které vyšly v knize Srdce na udici nebo po smrti autorky v prvním souborném vydání jejích povídek a drobných próz s názvem Vzpomínky, co neuletí. Hana Andronikova je také autorkou několika divadelních her.