Hledá se konkretní viník
Přesně takovýmto dojmem působí dosavadní výkony vyšetřovacího výboru prokuratury Ruské federace, která už pracuje minimálně s jedním, ale podle dnešních zpráv některých ruských médií dokonce s dvěma podezřelými. Tím prvním je člen zkušební posádky Amurských loděnic Dmitrij Grobov, který podle představitele zmíněného výboru Vladimira Markina už přímo na ponorce podstoupil rekonstrukci svých údajných aktivit, v jejichž důsledku došlo k neočekávanému úniku freonu do dvou oddělení ponorky.
Objevily se i informace, že ruská prokuratura včera přímo během pohřbu tří obětí havárie v přístavním městě Bolšoj Kameň nechala zatknout i dalšího námořníka, který se na fatální nehodě měl podílet - Alexej Vasiljev. Ten měl společně s Grobovem aktivaci protipožárního systému v části Něrpy způsobit.
Překotný průběh takto důležitého vyšetřování však u kolegů obou zadržených a podezíraných námořníků budí značné pochyby. Není divu - ještě před dvěma dny táž vyšetřovací komise přišla se závěrem, že fatální nehodu zřejmě způsobil ústřední palubní počítač. O den později už však byli nalezeni přísloveční výhybkáři, na které je vina svalována momentálně. Mičman z ponorky Něrpa Dmitrij Koševarov známému ruskému deníku Kommersant doslova řekl: "Umím si představit úlohu lidského faktoru v situaci, kdy by člověk požární systém spustil přímo v tom oddělení ponorky, kde se právě nalézá. Na to, aby něco takového dokázal ve dvou odděleních naráz, by ale musel být kouzelník."
Ještě dál jde kapitán v záloze Nikolaj Markovcev, který na ponorkách srovnatelné třídy 675 a 667B dlouhá léta sloužil a který říká: "Tento systém se nedá aktivovat tak, že náhodou zavadíte o nějaký ventil. Těch ventilů je třeba otevřít nejméně deset a všechny jsou zaplombované. Probíhá to zkrátka jako vždycky - admiralitě ani představitelům státu se nehodí do krámu přiznat, že máme problémy s technologiemi a jejich fungováním za normálního provozu. Mnohem pohodlnější je najít nějakého chudáka, o němž se prohlásí, že to způsobil. Zvlášť když se jedná o techniku, která je určena na vývoz do zahraničí" (Konec citátu) V této souvislosti připomeňme, že i když to dnes oficiální ruská místa popírají. podle prvních zpráv měla být ponorka Něrpa pronajata indickému válečnímu námořnictvu.
Kapitán Markovcev zkrátka tvrdě zpochybňuje scénář, jemuž se v ruské novinářské hantýrce říká "kopanec válenkou do ovládacího pultu", a jak se zdá, jeho pochyby jsou víc než racionální.
Na nejednoduchý osud ponorky Něrpa v tomto týdnu upozornil ve svém komentáři k havárii pro ruské vysílání BBC i známý ruský odborník na moderní vojenství Alexandr Golc. Ten připomněl, že atomový podmořský křižník začal v Amurských loděnicích vznikat už v roce 1991. O 9 let později byl z 85 % hotov, ale s ohledem na tehdejší stav ruské ekonomiky nebyly peníze nejen na dokončení ponorky, ale dokonce ani na její případné sešrotování - pomohla až dohoda s již zmiňovanou Indií z roku 2004. Golc vyvrací i další tvrzení ruské admirality, která má tendence vydávat Něrpu za málem poslední výkřik ruského loďařského průmyslu. Všechny již dokončené či ještě dostavované ruské jaderné ponorky byly projektovány v nejlepším případě na přelomu 80. a 90. let, takže jejich periodicky se opakujícím problémům se není co divit.
První oficiální výsledky expertíz vyšetřovacího výboru ruské prokuratury by měly být známy v pondělí. Uvidíme, co přinesou.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
