Hloupý zákon o hluku
Úplně hloupý je zákon, který schválila dnes po deváté hodině dopoledne sněmovna. Zákon říká, že kraje nesmějí své nemocnice převádět na obchodní společnosti, a o jeho hlouposti je přesvědčen předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Má jeden dobrý důvod, aby si to myslel.
Na začátku zákona, který má jedinou větu, stojí nepochybně dobrý úmysl. Sociální demokraté ze středních Čech se začali obávat, že krajský hejtman hodlá privatizovat nemocnice. Skutečně jednu z nich - tu příbramskou - převedl na akciovou společnost. Jejím stoprocentním vlastníkem je sice kraj, převodem ale získal možnost akcie prodat. Stačí pak většina v krajském zastupitelstvu, aby se prodej uskutečnil.
I když to tak nevypadá, nemocnice mohou být vysoce ziskovými podniky. Mají zajištěné příjmy z veřejného zdravotního pojištění, roční obrat zpravidla v řádu stovek miliard a zájem o zdravotnické služby stále roste. Vzniká tak korupční prostředí, které by dokázal nepoctivý politik s nepoctivým podnikatelem využít, míní přitom sociální demokraté.
Proto se rozhodli převodům na obchodní společnosti zabránit speciální novelou, kterou vpašovali do ekologického zákona o snižování hladiny hluku. S nemocnicemi sice tento zákon nesouvisí, jenže novelu se tak podařilo rychle sněmovnou prohnat.
ODS samozřejmě protestuje. Vadí jí nestandardní postup při schvalování zákona, nelíbí se jí, že se tak zasahuje do pravomocí, které krajům zaručuje ústava. Strana prohlašuje, že hejtmani ani privatizovat nechtějí, jen chtějí dát do pořádku účetnictví a to je u nemocnic v dosavadní právní formě příspěvkových organizací prakticky nemožné. Nakonec ODS upozorňuje, že vládní poslanci nemají ani nejmenší příklad, že by se kraje chystali nemocnice někomu prodávat.
Jenže máme čekat, až se to stane? Žijeme v Česku a víme, jak to tady chodí. Mohou na takové argumenty opáčit sociální demokraté. Lepší je zabránit katastrofě ještě předtím, než přijde. Navíc jde o lidské zdraví a s tím se nežertuje.
Těžko říct, na kterou stranu se postavit při tomto sporu o nebezpečí korupce. Přesto má Vlastimil Tlustý pravdu, když říká, že stručná novela v zákoně o hluku je hloupá. Argument přitom není příliš složitý. Upozorňuje na něj prostý výčet poslanců, který pro zákaz ve sněmovně hlasovali. Výčet se omezuje na všechny sociální demokraty, všechny komunisty a čtyři poslance strany lidové, kteří se zabývají zdravotnictvím. Proti byla ODS a větší část lidovců, Unie svobody nehlasovala.
Nechme stranou pozoruhodný fakt, že sociální demokraté spolu s komunisty protlačili sněmovnou poprvé od roku 1990 nějaký politicky významný zákon. Držme se toho, na co hlasování upozorňuje: nejde nakonec o pokus, vrátit zdravotnictví do minulých časů?
Indicií je několik, spolu s nimi ale také jeden důkaz. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová už v úterý zaslala do sněmovny další zákon, který navrhuje, aby se nemocnice změnily na neziskové organizace. Jejich zřizovatelem smějí být pouze stát, kraje a obce a budou mít přednostní přístup ke zdravotnímu pojištění. Tento kontroverzní zákon stojí za samostatný rozbor, pro nás je důležitý jeden odstavec. Počítá totiž se znovuzavedením spádových obvodů nemocnic, jak je známe z dob před listopadem 1989. Opět nechme stranou resentimenty vůči komunismu, jde totiž o vážný věcný problém. Zřejmě klíčový z pohledu fingování českého zdravotnického systému. Představme si tento problém na vlastní kůži. Předpokládejme, že třeba zítra budeme chtít napravit natažený sval a vypravíme se do nejbližší nemocnice. Tam nás přijmou, upozorní však, že budou po nás chtít doplatek za speciální terapii, která se v nemocnici používá. Odmítneme platit a vypravíme se do nemocnice ve vedlejším městě. Tam nás odmítnopu s tím, že nepatříme do jejich obvodu. Co dál - pokud tedy nechceme dát doktorům úplatek, aby nás vzali? Sociální demokraté svými zákonnými iniciativami navrhují jedno řešení: budeme mít spádovou nemocnici, kde nás budou muset vždy vzít a zadarmo ošetřit. Je fakt, že tento systém bez korupce nefungoval ani v dobách komunistů, ale sociální demokraté si to tak přejí.
Existuje ovšem i druhé řešení. Podle zákona máme právo léčit se v každé nemocnici, kterou zvolíme. Lékaři nás nesmějí odmítnout s tím, že patříme jinam. Těžko jim ale vyvracet, že na nás nemají čas - možná jsou opravdu zavaleni prací. Prosadit svobodnou volbu občanů je ovšem možné tím, že nemocnice začnou zveřejňovat čekací listy. Pak už bude záležet jen na mně, jestli budu chtít čekat na známější nemocnici, anebo zvolím rychlejší ošetření v té obyčejné. Zjednodušeně se dá říct, že návrh sociálních demokratů je cestou zpátky, druhá možnost cestou kupředu. Pokud by navíc nemocnice fungovaly s kontrolou čekacích listů, zřejmě by opravdu nezáleželo na tom, jestli je hejtmani prodají do soukromých rukou.
Proto má tedy Vlastimil Tlustý pravdu a tím, když protestuje proti státnímu zásahu proti krajským nemocnicím, hájí skutečně zájmy občanů.
