I ženy chtěly na frontu. Čechoslovačky ve vojenských jednotkách za druhé světové války

21. květen 2022

Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.

Čtěte také

Historikům se podařilo dopočítat přibližně tisícovky československých žen, které působily na východní frontě. Vstoupily do našich jednotek nebo byly součástí Rudé armády. Pokud však hovoříme o Češkách, či Slovenkách, není to tak úplně přesné, národnostní složení bylo podstatně pestřejší. Patřily mezi ně Rusínky, či Volyňské Češky, nebo třeba Ukrajinky, které se za Čechy provdaly.

V našich armádních jednotkách se nepočítalo s tím, že se ženy zapojí do bojů se zbraní v ruce. Působit měly hlavně v zázemí, i když i zdravotnice se často dostávaly do přímého ohrožení života. Například při vojenské operaci na Dukle na podzim 1944 zahynulo pět československých žen. A to byla také naštěstí jediná doložitelná úmrtí našich žen v bojích, na která historici přišli.

Jak to bylo v Británii

Čtěte také

Velice odlišná byla situace žen, které chtěly bojovat, na západě, konkrétně ve Velké Británii, kde působila naše exilová vláda. Tamní velení československých armádních jednotek se na přítomnost žen ve svých řadách dívalo poněkud odlišně než britská strana.

Výsledek tak byl, že se československé ženy ocitly v britských jednotkách. A naše exilové úřady nejen že je osobně nepřijímaly, ale ani neměly přehled, kolik se jich vlastně přihlásilo. Spočítat je tak není snadné. Ani tehdy, ani nyní, kdy stále ještě některé dokumenty navíc podléhají ochraně osobních údajů. Odhadem tak v britské armádě sloužilo přes 200 našich žen.

Služba v poušti

Čtěte také

Československé ženy však nepůsobily v britské armádě jen na Britských ostrovech. Její jednotky byly i na Středním východě a tam se historikové dopočítali čísla 119, i když i to se ještě může změnit. Každopádně i služba v Británii a na Středním východě se v mnohém lišila, i když šlo o stejnou armádu.

Jak vypadalo zařazení československých žen do armádních jednotek v nejrůznějších částech světa, o tom jsme hovořili v pořadu Historie Plus s historiky Alenou Flimelovou a Romanem Štérem, autory knihy „Ve stínu mužů. Ženy v československých vojenských jednotkách na východní frontě v letech 1942-1945“, a Karolínou Stegurovou, která je autorkou knihy „I ženy chtěly bojovat! Československé ženy v britských armádních pomocných sborech ATS a WAAF za II. světové války.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.