Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Irena Fuchsová: Moje obdivovatelka Pětka
Letos v dubnu to bude deset let. Budu své obdivovatelce říkat Pětka. Proč Pětka, to se dozvíte na konci.
-
Irena Fuchsová: U parku jsem čekal marně!
Tenhle příběh mi vypravoval kamarád Pavel, se kterým občas jedu z Prahy, vystoupím v Kolíně a on pokračuje do Pardubic. Tak, Pavle, máš slovo!
-
Irena Fuchsová: Muži metodici
Některým mužům říkám metodici. Že jste o tom nikdy neslyšeli? Muži metodici totiž tají, že jsou metodiky, a jejich ženy jsou přesvědčeny, že mají doma nemehla.
-
Irena Fuchsová: Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště.
-
Irena Fuchsová: Vánoční dárek s únorovou tečkou
Kamila, stejně stará se mnou, kterou znám čtyřicet let, mi dala před Vánoci „dárek“ s datem spotřeby do července 2005. Chcete vědět, jak to dopadlo? Tak poslouchejte!
-
Irena Fuchsová: Vánoční dárek
Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí, a vy se s ním stejně pořád scházíte, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.
-
Irena Fuchsová: Znají ho všichni herci a všechny herečky
Poznali ho v různých podobách, v různých situacích, ale nejde o to, jak a kde ho poznali, protože i když herci a herečky nejsou stejní, hlad je stejný u každého.
-
Irena Fuchsová: Chci být úspěšný! Bohatý! Slavný!
Seděla jsem ve vagonu, který měl velkoprostorové uspořádání. V takovém vagonu nejsou kupé, ale sedadla za sebou, nebo proti sobě.
-
Irena Fuchsová: Jak po mně moji mrtví hází šišky
Když jdu na kolínský hřbitov, jako bych šla domů. Občas u hrobu zakopnu nebo na mě moji mrtví hodí šišku...
-
Irena Fuchsová: A cos po čtyřiceti letech čekala? Že to uklidím?!
Nedávno jsem poslouchala ve vlaku tři kamarádky. Povídaly si o chlapech a to bych mohla poslouchat pořád!