Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Irena Fuchsová: Když kocour není doma
Všichni to známe. Najednou to na nás přijde, a začneme doma přestavovat nábytek, a kdyby jenom to! Měníme i půdorys bytu tak velkoryse, že to připomíná změny v krajině.
-
Irena Fuchsová: Vánoční diskriminace samotářů
Už několik let u nás existuje skupina, která se jmenuje JRS – Jsme rádi sami. Moc se o ní neví, což je logické. Když je někdo rád sám, tak se nepotřebuje zviditelňovat.
-
Irena Fuchsová: S čím tu jsi?
Nevím, jak vy, ale já si s lidmi povídám ráda. Když jsem v roce 1994 začala dojíždět do Prahy, do Činoherního klubu, těšila jsem se, jak si ve vlaku popovídám.
-
Irena Fuchsová: Když Rom urazí Roma
Po chodníku se na kole nejezdí. Je to nebezpečné nejenom pro cyklisty, ale je to nebezpečné i pro chodce. Když chodec nečekaně odbočí, nedopadne dobře on, ani cyklista!
-
Irena Fuchsová: Profesionální podavačka hadrů
Vsadím se, že mezi námi existují ženy, které nikdy neslyšely muže vykřiknout, podej mi rychle hadr! A tak se jim teď pokusím zprostředkovat, co se za tímto výkřikem skrývá.
-
Irena Fuchsová: Záchranná brzda
V kolínském divadle jsem pracovala jako nápověda pětadvacet let, od roku 1968 do roku 1993, kdy byl umělecký soubor zrušený. Skoro všichni herci byli z Prahy vlakem.
-
Irena Fuchsová: To mám na doma
Znají to ženy i muži. Oblečení, které se už nehodí „na ven“, se nosí „na doma“, a to, co se nehodí „na doma“, končí na chalupě, rozstříhané na hadry.
-
Irena Fuchsová: Jak obrušovat diamanty
Každý muž je originální diamant a ke každému muži se musí, stejně jako k diamantu, přistupovat individuálně. Ale tím jakákoli podobnost mezi muži a diamanty, končí.
-
Irena Fuchsová: I císař pán chodil na záchod
To mi pokaždé řekla babička, když jsem se jako dítě někoho bála nebo styděla. Císař mi sice nic neříkal, ale představovala jsem si na záchodě jiné lidi.
-
Irena Fuchsová: Mimoni domácí
Každá z vás doma měla, má nebo bude mít, mimoně domácího. Možná jsme i my, ženy, pro své muže, mimoňky domácí, ale moc bych tomu nevěřila. A víte proč?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 19
- 20
- 21
- 22
- 23
- …
- následující ›
- poslední »