Iva Hejlíčková o Letní filmové škole: Jestli je Pán Bůh nad námi, tak to musí dobře dopadnout
„Jsem jako F. L. Věk, musím dál předávat věci, které mám ráda a o kterých doufám, že se budou líbit i ostatním,“ říká programová ředitelka Letní filmové školy v Uherském Hradišti Iva Hejlíčková. Nejen o tom, jak konkrétně bude vypadat letošní speciální ročník, mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
„Jestli je Pán Bůh nad námi, musí to dobře dopadnout,“ říká programová ředitelka Letní filmové školy v Uherském Hradišti, která se letos jako jeden z mála festivalů během léta zasaženého koronavirovou pandemií uskuteční. V náhradním, kratším srpnovém termínu, v pěti kinosálech a třech letních kinech, bez velkých akcí na náměstí a pro omezený počet akreditovaných, jejichž počet se odvine od opatření platných k 1. červenci. Bez Industry programu, který pro festival pravidelně chystaly odbornice z Národního filmového muzea Nafilm, zato s několika výstavami, divadelními představeními a menšími koncerty, fokusem na němé filmy s komikem Busterem Keatonem, k nimž se bude na místě hrát živá hudba, a také se sekcí zaměřenou na izraelskou kinematografii. Právě ta podle Ivy Hejlíčkové v současné době zažívá boom, a řeč není jen o snímcích ovlivněných neustálým válečným konfliktem.
O program Letní filmové školy se Iva Hejlíčková, vystudovaná novinářka s televizní specializací, stará už deset let. Nabídku na tuto pozici dostala dva roky poté, co se v roce 2009 po osmnácti letech rozloučila se šéfredaktorskou pozicí časopisu Cinema a odešla na volnou nohu.
Odmala jsem měla ráda příběhy
„Tomáš Baldýnský byl ten, koho napadlo, aby se redakce Cinemy ještě jednou sešla a aby se postarala o Filmové listy na filmovce,“ vzpomíná. „Rok poté mě oslovili organizátoři, jestli bych nechtěla dělat editorku festivalového katalogu, a pak mi z festivalu nabídli, abych připravila retrospektivu svého oblíbeného Billa Wildera,“ odkazuje na režiséra, scenáristu a herce, který má na svém kontě například snímky Někdo to rád horké nebo Nebožtíci přejí lásce. Přechod do festivalového týmu pak nastal vcelku přirozeně a chuť zprostředkovat filmovým fanouškům nové zážitky a setkání s autory a snímky, které neznají, ji podle vlastních slov neopouští ani dnes. „Jsem jako F. L. Věk, musím dál předávat věci, které mám ráda a o kterých doufám, že se budou líbit i ostatním.“
Jak Iva Hejlíčková ve Vizitce řekla, filmu se začala věnovat proto, že měla vždycky ráda příběhy a už jako malá trávila veškerý volný (a někdy i ten školní) čas v kině. Díky novinářské práci se dostala také k rozhovorům s řadou osobností, například Davidem Lynchem nebo Russelem Crowem, tuto etapu ale dnes vnímá jako uzavřenou. Život ji, jak říká, odvelel jinam.
Čtěte také
Filmová periodika dnes sleduje jen okrajově a na ostatních tuzemských filmových festivalech – například v Jihlavě nebo ve Zlíně – tráví vždy jen několik málo dní. S chutí naopak zajede do italské Boloni na přehlídku Il Cinema Ritrovato, což je festival restaurovaných filmů. Právě historie kinematografie a starší snímky jsou její specializací.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Iva Hejlíčková mluví také o své překladatelské dráze, o zkušenostech z rozhovorů se zahraničními hvězdami anebo o tom, jaké české filmy se jí v poslední době líbily.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
