Ivan Štern

Sotva některý z autorů chce zvýraznit zaostávání zemí bývalé NDR za západním Německem, poukáže na zdejší nižší hladinu příjmů.

Všechno to začalo nejspíš v květnu.

Předvolební průzkumy dokládají, že Alternativa pro Německo jde do zářijových voleb v Sasku a v Braniborsku s chytlavou a prozíravou kampaní. Komentuje Ivan Štern.

Když se řekne „Amerika“, Berounští upřou zrak kamsi ke Karlštejnu. Nedaleko tu leží zatopený lom.

Letos je Varšavskému povstání 75 let. Jaké mýty se k němu vážou?

Jedna z liberálních pouček zní: Bohatne-li společnost, z růstu bohatství mají užitek bez výjimky všichni. Podíly nemusí být rovnoměrně rozloženy, dostane se ale na každého.

Bezprostředně po návštěvě Paříže se nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vydala do Varšavy.

„Po mnoho let,“ řekla ukrajinská spisovatelka Kateryna Mišenko , „jsme se nacházeli ve stádiu marného očekávání. Vyhlíželi jsme cosi určitého, a nakonec se nestalo nic.“

Prezident českého svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák během několika málo dnů vešel ve známost dokonce nadvakrát.

Nouze těch nejchudších sice může sehrát nezpochybnitelnou roli, ne však výlučně. Příchylnost k Alternativě probíhá skrze všechny sociální vrstvy.