Ivan Štern: Drahé a ještě dražší energie

14. září 2010

Ještě donedávna se na německé politické scéně mělo za to, že platí uzavřená dohoda mezi kdysi koaličními partnery vlády kancléře Schrödera, mezi zelenými a sociálními demokraty, která položila základní kameny energetické politiky, postavené na rozvoji energetiky obnovitelné a na postupném uzavírání atomových elektráren.

Motivací toho ujednání byla zejména snaha postupně i zde omezovat producenty kysličníku uhličitého, jedné z příčin oteplování klimatu. Významný německý badatel v oblasti změn klimatu profesor Mojib Latif z kielského Leibnitzova výzkumného ústavu považuje tažení proti atomové energetice, která s kysličníkem uhličitým věru mnoho společného nemá, jako oprávněné, protože jak sám říká: tím hlavním argumentem proti jaderné energetice je pro mě skutečnost, že představuje překážku pro strukturální proměny. V první řadě musíme vsadit na obnovitelné energie, pokud chceme dosáhnout našich dlouhodobých cílů v oblasti klimatu. Včerejší technologie nás ale vedou do slepé uličky.

Přesto se dnešní černo-žlutá vládní koalice, která rovněž – alespoň podle prohlášení – sleduje snížení rizika oteplování klimatu, která rovněž má zájem na tom, aby energetické potřeby byly postupně čím dál více kryty z obnovitelných zdrojů, rozhodla, že navzdory ujednání předchozích vlád prodlouží dobu provozu jaderných elektráren. U některých až do roku 2050. Rozhodla tak na základě energetických studií, které si během léta nechala zpracovat. Studie ukazují, že energetika, opírající se o obnovitelné zdroje, nebude ještě dlouhou dobu schopna plnohodnotně nahradit zdroje klasické. V zásadě nepřinesly nic nového. Tuto skutečnost víceméně Němci tušili, jen ji nikdo nechtěl z důvodů spíše ideologických nahlas popsat.

Prodloužení života jaderné energetice však nebude zadarmo. Jaderné elektrárny odvedou cestou zvláštního zdanění peníze do Fondu pro výstavbu obnovitelné energie. Nadto zaplatí zvláštní atomovou daň. V letech 2011 až 2016 má tak ročně obohatit spolkový rozpočet o další 2,3 miliardy euro ročně.

Rozhodnutí vládní koalice přirozeně narazilo na tvrdý odpor. Zejména u německých zelených. Podle předsedkyně jejich poslaneckého klubu Renate Kühnast pozastavením odchodu od jaderné energetiky kancléřka Merkelová odstartovala ohromný společenský konflikt. Tato prachsprostá zájmová politika, varovala, konaná ve prospěch velkých jaderných koncernů vyžene ještě víc lidí do ulic, než tomu bylo dosud. Sama současně oznámila, že první demonstrace proti rozhodnutí se odehraje v sobotu 18. září v Berlíně. Zelení, pokračovala, využijí všech svých možností uvnitř i vně parlamentu, aby v energetické politice tomuto zpátečnictví zabránili…To, že vláda hodlá jadernou energetiku zdanit ve prospěch energetiky obnovitelné, zelené nedojímá.

Nevím, jestli změna v energetické politice vyžene Němce do ulic. Rozhodně ne všechny. Dokonce si myslím, jen menšinu. A když už, tak ze zcela jiných důvodů. Ceny energií totiž porostou. Nadto porostou nezávisle na tom, ke kterému konceptu se vláda přikloní. Není to totiž jen klasická energetika, která je vystavena zdražování, ať už jde o uhelné elektrárny, budující dodatečná zařízení k jímání kysličníku uhličitého, ať už jde o jaderné elektrárny, nucené řešit finančně velmi náročnou otázku likvidace vyhořelého paliva či ochrany před možnými teroristickými útoky, ale i investičně značně náročná energetika zelená. Problém sluneční energetiky není jen specificky český.

Na obdobné potíže v souvislosti s ní narážejí i Němci s tím rozdílem, že pro ně situace není tak dramatická. Současně s rozvojem zelené energetiky totiž usilovně rozvíjejí a zavádějí ve svém průmyslu energeticky úsporné technologie, takže případné zdražení energie nedopadá na německý průmysl tak fatálně, jak se odhaduje v souvislosti s českými výrobci.

Kdo je opravdu rozladěn, jsou městské energetické podniky. Ve víře, že se za jízdy nepřepřahá, masivně investovaly do alternativních energetických technologií a nynější rozhodnutí u nich vyvolá tak miliardové ztráty. Budou proto od vlády vyžadovat finanční kompenzace ve výši 4,5 miliardy euro. Tak vzroste i cena jejich energií.

Je to vskutku neradostná perspektiva. Už to není bonmot. Energie prostě budou drahé. Nanejvýš budou ještě dražší.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.


Spustit audio