Jaké rakety mohou být namířeny z Ruska na ČR?

Po dlouhých týdnech a měsících, kdy ruský prezident Putin stereotypně hovořil o "asymetrické, ale velmi efektivní odvetě" za případné rozmístění segmentů amerického protiraketového deštníku, namířeného podle oficiálního stanoviska USA proti případným útokům ze zemí jako je Írán nebo Severní Korea, jsme se od vrcholného představitele ruských ozbrojených sil generála Balujevského končeně dověděli něco konkrétnějšího o tom, jak by ona ruská odpověď mohla vypadat. Shrňme si jeho výroky do několika bodů.

Zaprvé: Rusko by mohlo jednostranně odstoupit od smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu z 8. prosince 1987. Na základě této smlouvy zničilo celkem 2 700 střel této kategorie a podle Balujevského je tedy v této chvíli ve výzbroji nemá. S ohledem na to, že střely tohoto typu se v současné době vyvíjejí v řadě zemí třetího světa, ale hlavně v souvislosti s rozhodnutím Spojených států umístit ve střední Evropě prvky svého nového protiraketového systému, hodlá Rusko od smlouvy jednostranně odstoupit a střely této kategorie znovu začít vyrábět. Připomeňme jen, že smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988 a likvidace všech těchto střel byla ukončena nejen v Rusku, ale také na Ukrajině, v Bělorusku a Kazachstánu 1. června 1991. Jednalo se o rakety s doletem 500-1000 km, respektive 1000-5000 km. Tato smlouva dále obsahovala i závazek obou stran střely této třídy včetně raket s plochou dráhou letu nevyvíjet a nezkoušet.

Za druhé: Jurij Balujevskij prohlásil, že pro budování prvků amerického obranného systému v Evropě neexistuje žádné rozumné vysvětlení. Náčelník generálního štábu ruské armády poznamenal, že platnost smlouvy, uzavřené před téměř dvaceti lety mezi tehdejším Sovětským svazem a Spojenými státy, je sice časově neomezená, ale že možnost odstoupení přesto existuje, a to v případě, že jedna ze stran uvede přesvědčivé důkazy o nezbytnosti takového kroku. Podle Moskvy podobná situace právě nastala. Mimochodem, administrativa amerického prezidenta ihned po prohlášení generála Balujevského oznámila, že Rusko zatím Spojeným státům žádné oficiální stanovisko o možném odstoupení od smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu nezaslalo. To je samozřejmě možné, ale podle ruských elektronických novin strana.ru vypadá americká snaha "nepovšimnout si" prohlášení náčelníka ruského generálního štábu poněkud komicky.

Za třetí si povšimněme toho, jak by ruská odpověď na budování prvků amerického protiraketového systému mohla vypadat v praxi. Ruské ministerstvo obrany už oznámilo, že obnova výroby raket s doletem 500-5000 km nebude činit žádné větší obtíže. Základní ruský systém RSD-10 Pioněr, označovaný na Západě zkratkou SS-20, je vysoce unifikovaný s mezikontinentálními balistickými střelami Topol. Výroba těchto střel v továrně ve Votkinsku je ve skvělém stavu a údajně není problém upravit právě tento systém pro střední vzdálenosti. Krom toho začne v tomto roce vyzbrojování ruských raketových jednotek střelami Iskander, který má dnes (ostatně v souladu se zmiňovanou sovětsko-americkou smlouvou) dolet jen 280 km. V případě odstoupení od smlouvy však podle nejvyšších ruských armádních míst nebude problém dolet těchto raket prodloužit.

Přičteme-li za čtvrté k právě řečenému odhodlání Moskvy přesměrovat některé již existující raketové systémy na cíle v ČR a v Polsku, jak to před pár dny inzeroval velitel ruských raketových vojsk generál Solovcov, je obrázek chystané ruské odvety poměrně úplný. Přestože je dost důvodů se domnívat, že z ruské strany jde možná o siláckou rétoriku, měli bychom si uvědomit, že právě popsaný projekt je pro dnes ekonomicky poměrně silné Rusko opravdu dosti snadno realizovatelný. Jinak je ovšem jen málo pravděpodobné, že by Rusové alespoň hypoteticky s něčím takovým nepočítali už dřív, respektive trvale.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .