Jan Blažej Santini-Aichel. Jeho vrcholné dílo, poutní kostel na Zelené hoře je památkou UNESCO
Jan Blažej Santini-Aichel zemřel 7. prosince 1723. Byl jedním z géniů vrcholného baroka. Narodil se roku 1677 v Praze české matce a italskému otci. Pro vrozenou tělesnou vadu však nemohl převzít jeho kamenickou dílnu a začal se věnovat malířství a následně architektuře. Na sklonku 17. století se vydal na zkušenou do Itálie a v Římě mu učarovalo dílo Francesca Borominiho. Jeho extravagantní až bizarní styl intelektuálně zdatného Santiniho nadchl a rozhodl se jej následovat.
Po návratu do Prahy začal roku 1700 samostatně tvořit. Jeho první zakázkou byla přestavba kláštera na Zbraslavi. Základní kámen jeho vrcholného díla byl položen o 20 let později na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Tamní poutní kostel svatého Jana Nepomuckého vyprojektoval podle přání opata cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy.
Zvláštní symboliku v celém komplexu má číslo pět. Základem je kostel ve tvaru pěticípé hvězdy obklopený hřbitovem a ambity ve tvaru hvězdy deseticípé. A symboliku pětky najdeme i uvnitř kostela. Na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů, což symbolizuje pět ran Kristových. Toto vrcholné Santiniho dílo je od roku 1994 památkou UNESCO.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Santini mi zpříjemňuje život už docela dlouho, přiznává kunsthistorik a zve na výstavu fotografií
Brněnský kunsthistorik a fotograf Aleš Filip vypráví o díle architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, od jehož úmrtí letos uplynulo 300 let. Poslechněte si rozhovor!
-
Keramička Jana Hlináková zanechala svou stopu v obnovené historické dlažbě kostela na Zelené hoře
Na další rozhlasovou Návštěvu jsme se vydali s redaktorkou Romanou Joudalovou a keramičkou Janou Hlinákovou na Vysočinu do poutního areálu Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
