Japonsko po dalších volbách - žádná změna?

Konečné výsledky voleb znamenají sice návrat k moci dosavadní vládní koalice na další funkční období, ale zároveň i její značné oslabení. Nejdůležitější součást japonské vládní koalice tvoří Liberálně demokratická strana, která ostatně dominuje japonské politice už více než polovinu století. Ta ztratila sice v nedělních volbách skoro 40 mandátů a sama přišla o absolutní většinu, i když spolu se svými koaličními partnery má nadále v japonském parlamentě největší počet hlasů.

V druhé ekonomicky nejmocnější zemi na světě zůstává tedy u moci tříčlenná koalice pravého středu, kterou nakonec podpořilo asi 56 procent voličů. „Je to vůle lidu, že tyto tři strany mají nadále vládnout,“ prohlásil v pondělí ráno na tiskové konferenci v Tokiu úřadující předseda japonské vlády a vůdce Liberálně demokratické strany Yoshiro Mori.

Oslabená pozice jeho vlastní strany uvnitř vládní koalice ale bude zřejmě znamenat, že on sám a jeho straničtí kolegové budou nuceni mnohem více než dosud naslouchat názorům a požadavkům obou dalších koaličních stran.

Ve výhodné pozici se z tohoto hlediska ocitla zejména buddhistická strana KOMEITO, na jejíž dobré vůli teď liberální demokraté závisejí. Ačkoli i tato strana ztratila v nedělních parlamentních volbách několik poslaneckých míst, shodou šťastných okolností se nyní dostala do pozice, kdy její hlasy budou jakýmsi jazýčkem na vahách a její podpora vládě mnohem důležitější než dřív. Pozorovatelé v Tokiu se domnívají, že budhistická strana KOMEITO pravděpodobně v dohledné době vládní tábor neopustí, ale že se bude snažit ovlivňovat politiku japonské vlády směrem, s nímž by souhlasili její stoupenci.

Třetím koaličním partnerem zůstává miniaturní Konzervativní strana, která už vyhlásila, že podporuje kandidaturu úřadujícího japonského premiéra Moriho na funkci příštího předsedy vlády.

Nedělních parlamentních voleb se účastnilo jen asi 62 procent právoplatných japonských voličů. Nízká volební účast není v Japonsku nijak výjimečná – a přispělo k ní jistě kromě nedávných skandálů i vytrvale deštivé počasí. Obvykle také nízká volební účast pomůže vládnoucí Liberálně demokratické straně.

Zdá se proto, že na japonské politické scéně se zatím nic podstatného nemění. Japonská politika také nadále zůstává doménou mužů: přestože do japonského parlamentu se tentokrát dostal rekordní počet žen, celkem 34, stále to ještě není ani desetina všech poslaneckých míst. Nejmladší poslankyní se stane 25 tiletá kandidátka opoziční Sociální demokracie, která právě ukončila univerzitní studium.

„Ženy jsou v Japonsku jako kandidátky handicapovány a mají nevýhody i po nástupu do úřadu,“ tvrdí například jedna její kolegyně, která zasedne do poslanecké lavice už na druhé volební období. Vše to podle ní začíná v rodině, kde muži většinou nechtějí podporovat aspirace žen na politickou kariéru.

Ačkoli Japonsko už dávno uzákonilo rovnost mužů a žen, jak je vidět, životní realita se mění jen velmi pomalu.