Jaroslav Plašil

Znamení:
Štír 

Životní motto:
Kdo se směje naposled, ten se směje poslední. 

Co dělám v rozhlase:
Snažím se neshodit výkony těch, které třeba lidé obdivují, nějakou vlastní hloupou chybou. Ty, které naopak ještě nikdo nezná, rád vytahuji na světlo. Řeč je hlavně o fotbalovém a tenisovém prostředí. 

Před rozhlasem:
Asi nejblíže jsem byl svému povolání v dětství při pravidelném poslechu pořadu S mikrofonem za sportem, a pak ještě během studií, kdy mě bavilo organizovat a popisovat snažení nadšených amatérů na tehdy ještě škvárovém fotbalovém plácku v Liberci-Harcově. Jinak sice pestrý, ale sportu poměrně vzdálený seznam profesí a činností. 

Co mě baví:
Možná to zní divně, ale práce. I když bez ní dovede být člověk pár dní také poměrně šťastný… 

Čím mě nejvíc dostanete:
Asi by to nejlépe věděly mé vlastní děti, na ty jediné se zatím nikdy nedokážu opravdu zlobit. 

Z rozhlasové pavlače aneb Víte, co se o Vás říká?
Možná se o mně něco říká, ale ještě jsem nezatoužil po tom pátrat.