Jiří Leschtina

Poté co bratislavský soud zamítl žalobu Andreje Babiše, že je neoprávněně evidován v archivních svazcích jako agent Státní bezpečnosti, expremiér reagoval bleskurychle.

Způsob, jakým vedení státu a většina společnosti přistoupily k více než třísettisícové vlně ukrajinských uprchlíků, se bezesporu zařadí k světlým okamžikům naší historie.

Nedávno nabral na obrátkách spor mezi vládními stranami a hnutím ANO kvůli novele zákona o evidenci skutečných majitelů.

Ve svých Otázkách a odpovědích z Kramářovy vily premiér Fiala odmítl, že by mohl kandidovat na prezidenta republiky. Je to správné a státnické rozhodnutí.

Jednu věc můžeme o nadcházejících prezidentských volbách tvrdit s jistotou: proběhnou v době vrcholící ekonomické a sociální krize, která se promítne do kampaně uchazečů.

Naši občané v zahraničí budou spíš aktivní, s všeobecným přehledem. Pokud by přišli k volbě prezidenta, mohlo by to zvýšit šance liberálnějšího kandidáta na úkor Babiše.

V minulých dnech vzbudilo nemalý rozruch rozhodnutí organizátorů tenisového turnaje ve Wimbledonu vyloučit z letošního ročníku ruské tenisty a tenistky.

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka před Velikonocemi o něco víc než obvykle nadzvedl poklop, pod kterým pracují jeho lidé.

Disciplinované řady opozičních poslanců ANO a SPD hlasujících jako jeden muž. A proti nim dezorientovaná vládní koalice, neschopná sjednotit se na společném postupu.

Jaký obraz Česka nabízejí světu Babiš, Zeman a Tomio Okamura či Zahradil, když se ostentativně radují z vítězství Viktora Orbána, který je dnes vstřícný k Putinovi?