Jiří Leschtina

Kauza Vrbětice jasně potvrdila, že pro Rusko je Česká republika nepřítelem, na kterého se nerozpakuje zaútočit. 

Ta otázka se vznáší ve vzduchu od ministerské popravy Jana Blatného: Jak je vlastně možné, že nakonec přežil v minulosti spíš nenápadný ministr školství Robert Plaga? 

Minulý měsíc přijal nizozemský parlament přelomové usnesení.

Pokus ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka vtáhnout ruskou státní agenturu Rosatom do jaderného tendru byl pozoruhodný hned z dvojího úhlu pohledu.

Cesty, kterými se naše vláda vydala do boje s pandemií, jsou plné tragických přešlapů i slepých uliček.

Nedávno zveřejnil Deník Referendum otevřený dopis Petra Pospíchala, Jany Hradílkové a Jana Kašpárka, kteří vyzývají českou společnost, aby si připomněla oběti pandemie.

Jedna věc je na novém pokusu o utažení proticovidových šroubů v zemi zvlášť pozoruhodná. Snadnost, s jakou vláda podléhá odporu k uzavření průmyslových podniků.

Česká politika zažívá nepoznanou vlnu spojování, která poté, co se prohnala pravicovou scénou, olizuje i levicové břehy.

Pokud se na něčem hejtmané při zpětném pohledu na víkendové rokování s vládou shodují, pak na zásadní roli ministra zdravotnictví Jana Blatného pro dosažení dohody. 

Stěžejní problém vládního návrhu zákona zvaného Lex Dukovany přesně vystihl při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně vicepremiér Karel Havlíček.