Jugoslávie před volbami: bojkot nemá smysl
Vládnoucí Socialistická strana Jugoslávie v pátek oficiálně oznámila, že jejím kandidátem v nadcházejících prezidentských volbách se podle očekávání stane současný jugoslávský prezident Slobodan Miloševič.
Znovu kandidovat do nejvyšší státní funkce pokolikáté už ? - mu umožňuje nedávná změna ústavy. A nový volební zákon, který schválil parlament v Bělehradě teprve tento týden, zavádí přímou volbu prezidenta prostou většinou hlasů - tedy nikoli poslanci parlamentu jako tomu bylo doposud - což nejspíše Miloševičovi zajistí další volební vítězství.
Přestože popularita tohoto extrémního srbského nacionalisty, obviněného u mezinárodního tribunálu OSN z válečných zločinů, během uplynulého roku pozvolna a trvale klesala, zůstává Slobodan Miloševič, někdejší první tajemník komunistické strany Srbska, stále ještě relativně nejoblíbenějším jugoslávským politikem a nadcházející prezidentské volby tak pravděpodobně vyhraje.
Přitom pro-západně orientované vedení Černé Hory, která dnes tvoří spolu se Srbskem jugoslávskou federaci, už ohlásilo, že bude volby bojkotovat a protestovalo proti tomu, že nová ústava omezuje význam černohorského parlamentu v rámci federace. Případný prezidentský kandidát Černé Hory by ale stejně neměl prakticky žádnou šanci zvítězit, prostě proto, že Srbsko je mnohem větší a má skoro 20-krát více voličů než nepoměrně menší Černá Hora.
Jak se dalo očekávat, jugoslávská opozice prozatím není v otázce bojkotu voleb jednotná, i když jedna její část prý uvažuje o tom, že postaví proti Miloševičovi svého protikandidáta: vůdce malé, Demokratiské strany Srbska Vojislava Kostunicu, který by snad mohl získat podporu různých srbských opozičních skupin.
K tomu je třeba poznamenat, že bojkot voleb jakkoli jinak psychologicky pochopitelný nemůže sám o sobě docílit neplatnosti hlasování nebo nějak zvrátit volební výsledky, protože právě nově přijatý volební zákon umožňuje zvolit prezidenta i menšinou hlasů. Rozhodnou tedy jen ti, kdo se dostaví k volbám a volby budou platné, i kdyby se jich účastnilo sebeméně občanů.
Je tedy zřejmé, že za těchto okolností nemá bojkot voleb de fakto žádný smysl. Je ovšem otázka, zda všechny opoziční síly dohromady, řekněme i včetně pro-západně orientované Černé Hory, by dnes mohly Miloševiče porazit demokratickou cestou. To se právě ukáže až 24. září.
Všeobecně se má za to, že vítězství Miloševiče v nadcházejících volbách by mu sice zajistilo nejméně další čtyři roky vládnutí, ale vedlo by také téměř jistě k rozpadu jugoslávské federace. Černá Hora, dávno nespokojená s politikou Bělehradu, by nejspíše vyhlásila nezávislost. Volební vítězství Miloševiče by nejspíše také přineslo další zákroky proti opozici, jejíž představitele oficiální jugoslávské sdělovací prostředky v poslední době běžně označují za zrádce a teroristy.
Zdá se proto, že Srbsko má před sebou jedinou schůdnou cestu vpřed - a tou je sjednocení opozice a volební porážka Miloševičova režimu. Nejbližší týdny ukáží, zda budou sami Srbové schopni využít této šance.
