Kams nás to přivedl, praotče Čechu?
Český premiér Mirek Topolánek, který je na dvoudenní návštěvě Polska, mohl hned na začátku své cesty k našim severním sousedům konstatovat následující: Polsko a Česká republika mají dvě důležitá společná témata. Pokud jde o projekt evropské ústavy, ani jedna ze zemí není ochotna diktovat o jeho dosavadním textu. Obě země se domáhají textu jednoduššího, možná dokonce až pamfletického a v každém případě prostému občanstvu co nejsrozumitelnějšího.
Otázkou je, zda se současní šéfové kabinetů přesně trefují do základního trendu, který bude pro další budoucnost tohoto nejednoznačného a jak se zdá, obtížně stravitelného projektu rozhodující. Ale to dnes ponechme stranou.
Mnohem aktuálnější je přirozeně téma amerického celosvětového protiraketového deštníku, do nějž se počítá s radarovou stanici, která bude s největší pravděpodobností stát v jihozápadním cípu vojenského prostoru Brdy, a s raketovou základnou na polském území, na níž by mělo být umístěno asi deset střel. Podle Mirka Topolánka se oba politici shodli na tom, že na příslušnou nótu americké vlády odpoví "pravděpodobně" pozitivně. K onomu "pravděpodobně" řekněme jen tolik, že to bezpochyby znamená "určitě". Snadno to totiž lze vysoudit z další informace - že totiž ani jedna ze zemí nehodlá v této záležitosti pořádat referendum.
Přestože druhý z účastníků toho dialogu na nejvyšší úrovni, šéf polského kabinetu Jaroslav Kaczyński, vzápětí prohlásil, že tato soustava "není namířena proti žádnému normálnímu státu", jedna ze zemí reagovala prakticky okamžitě či ještě lépe řečeno souběžně. O nejnovější prudce zamítavou reakci se postaral velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcev.
Pan generál na dnešní tiskové konferenci prohlásil, že ruská armáda může jak na radar v České republice, tak na raketovou základnu v Polsku zamířit své rakety, a to tak, že třeba zítra. Citujeme: "Zatím tam nic nepostavili. Jestli se k tomu Polsko a Česká republika rozhodnou, naše raketová vojska zařadí tyto objekty mezi své cíle." Konec citátu. Generál zároveň zdůraznil, že ruská armáda má už dnes ve výzbroji rakety, které jsou schopny zasáhnout jakýkoli cíl kdekoli na světě. Doslova k tomu dodal, že 97 ze 100 ruských raket je schopno svůj strategicky stanovený cíl kdykoli změnit.
Rusové se zkrátka domáhají toho, aby americká strana jakýkoli podobný systém ve světě, a to zejména v oblastech v blízkosti ruských hranic, budovala až po důkladných konzultacích s Moskvou. Na nebezpečí vzniku a rychlém prohloubení vzájemné nevraživosti mezi oběma protagonisty nedávno odpískaného bipolárního světa, založeného na rovnováze strachu, ostatně upozorňují i čeští odmítači jakéhokoli českého podílu na zmiňovaném americkém projektu. Tohle například naší stanici řekl starosta obce Trokavec, těsně sousedící s pozemkem, kde má radar vzniknout: "Kvůli radaru se mezi oběma těmito státy zrodí nová nedůvěra." MD tr. 16, čas 9 vt.
Rusové často a rádi hovoří o tzv. asymetrické odvetě. Dnešní prohlášení generála Solovceva naznačuje, jak by podobná odveta mohla vypadat: Některé ruské rakety prostě změní dosavadní cíle. To sice v úvahu brát musíme, ale na druhé straně musíme stejně samozřejmě počítat s tím, že zaprvé máme taky nějaké spojenecké závazky a za druhé by se v případě nějakého příštího osudového konfliktu středoevropský prostor v jadernou poušť změnil tak jako tak. Chápu, že to může znít poněkud cynicky, ale v místech, kam náš kdysi praotec Čech přivedl, v tomhle ohledu moc na vybranou nemáme.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.
