Karel Hvížďala

Pravdu o speciální operaci proti Ukrajině, která údajně začala kvůli denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, odhalil veřejně na videu ruský žoldák Igor Mangušev.

O souboji dvou vůlí hovoří někdy sociologové, když popisují spory v demokratických zemích o pravomoci prezidentů. U nás je situace složitější.

Slova jako umělec a básník se snad ze všeho nejvíce ostýchají či přímo bojí sami umělci. Proč tomu tak je?

„Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoliv aktivity k ochraně ohrožených.“

Rusko vede s Ukrajinou i s celou naší civilizací dvě války: ta tradiční se brzy proměnila v poziční válku: ruské plány na bleskové obsazení země nevyšly.

Rozhlédneme-li se v naší civilizaci po zemích, kde není poloprezidentský či prezidentský systém, vidíme, že volba hlavy státu tam nepředstavuje dramatický akt.

Milan Kundera napsal: Román objevuje všechny neznámé stránky existence v podobě krásy. A totéž by se asi dalo říci o architektuře.

Aby Putin zmrazení války docílil, snaží se svět vydírat a má mu pomoci generál Hlad a maršál Zima, říká poradce ukrajinského prezidenta Leonid Volkov.

Problém dneška možná je jen v tom, že ideologie příliš silně vsákla do našich slov, i když – jak říkal rabín Sidon – pravdu v žádné ideologii nenajdeme, je kompletně jinde

Blížící se půlroční trvání války Ruska s euroatlantickou civilizací na Ukrajině nám nabízí možnost mezibilance a ptát se, co se agresorovi podařilo a v čem selháváme.