Kdo bude novým Putinem?
Tři hodiny a jedenatřicet minut odpovídal včera Vladimír Putin na 60 otázek, jež položili ti nejšťastnější z více než 1200 novinářů, kteří se sešli v kremelském Oválném sále. V otázkách zazněla všechna témata posledních měsíců - tedy prezidentské nástupnictví, případy Kozlov, Politkovská a Litviněnko, americký protiraketový systém ve střední Evropě či demografická situace v samotném Rusku, jehož obyvatel o třičtvrtě milionu ročně dramaticky ubývá.
U nás a v Polsku jsme si všimli především poměrně ostré Purinový reakce na budování radaru a antiraketové základny v České republice a v Polsku. Putin prohlásil, že rozmístění takovýchto systémů by Rusko muselo považovat za ohrožení vlastní bezpečnosti a patřičně by na podobný krok zareagovalo. Putin řekl, že ruští stratégové si nemyslí, že by právě takovýto systém ve východní Evropě chránil Spojené státy před případnými útoky teroristů či dejme tomu z Íránu. Záměr USA se prý přímo dotýká národní bezpečnosti Ruska a vyžaduje, aby na něj Rusko reagovalo. Putin doslova řekl: "Naše reakce budou asymetrické, ale vysoce účinné." Konec citátu
Je víc než přirozené, že v situaci, kdy značná část české společnosti rozmístění jakýchkoli součástí amerického protiraketového systému odmítá, znějí podobná slova opravdu hrozivě a jen posilují argumentaci těch, kdož s tímto typem americké vojenské přítomnosti v České republice nesouhlasí. Přesto bychom je neměli zbytečně přeceňovat. Prezident Putin si na siláckou rétoriku docela potrpí a jinak snad ani reagovat nemohl. Vzpomeňme si ostatně na nevraživé ruské reakce z doby, kdy středoevropské státy vstupovaly do NATO. Rusko a jeho nejvyšší představitelé jsou stále ještě v zajetí téměř nevykořenitelných psychologických stereotypů, které jim neumožňují pochopit, že o naší části Evropy, kde měli dlouhá desetiletí příjemné strategické předpolí, už prostě nerozhodují. Čím dřív si to uvědomí, tím lépe udělají.
Pomiňme stereotypně stejné Putinovy odpovědi na dotazy, týkající se nedávných vražd novinářky Anny Politkovské a bývalého podplukovníka FSB Alexandra Litviněnka a všimněme si spíš fakt, jak často a ochotně se Putin vracel k různým ekonomickým tématům. Mimo jiné prohlásil, že současné Rusko má fázi stabilizace ekonomiky úspěšně za sebou a nyní přechází do fáze rozvoje. Podle Putina přitom už prý přitom nemusí spoléhat výhradně na své surovinové možnosti, ale i na výkony ozdraveného ruského průmyslu. Poněkud odvážné tvrzení, ale prosím. Téměř sedmiprocentní hospodářský růst (zahrnující ovšem i prodej ropy a zemního plynu) mluví jistě jasnou řečí a je patrně hlavním důvodem včerejšího prezidentova okázale demonstrovaného sebevědomí.
Především pro ruská média byly nakonec asi nejzajímavější ty pasáže, v nichž Vladimír Putin hovořil o prezidentském nástupnictví. Šéf Kremlu přítomné novináře i televizní diváky po celém světě ujistil, že o žádném jmenování jeho prezidentského pokračovatele nemůže být řeči. "Žádný nástupce nebude, budou jen prezidentští kandidáti. O nové hlavě státu podle Putina v demokratických volbách rozhodne lid. Neubránil se však poznámce, že v průběhu předvolební kampaně samozřejmě dá na vědomí, kterému z kandidátů by on sám dal přednost. Po tom, co o současném Rusku posledních let víme, není nesnadné si představit, kdy se vítězem takovýchto demokratických voleb asi stane.
Je samozřejmě těžké v tuto chvíli odhadovat, jak se v Rusku bude vládnout po prezidentských volbách v roce 2008. Je možné, že Putin obratným manévrováním voličstvu předhodí nějakého svého ústavně podmíněného místodržícího, který první křeslo ve státě na čtyři roky obsadí a pak ho na dvě další období znovu uvolní pro Vladimíra Putina. Protože jak nedávno prohlásil jeden britský novinář, putinismus je tu nadlouho.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
