Kdo nám bude vládnout

Paradoxně měli na povolební debatě za účasti všech předsedů nebo místopředsedů stran sice pravdu všichni, ale bude zajímavé vědět, kterou pravdu uzná prezident. Narážím tím na konstatování, kdy představitelé čtyř stran řekli, že by měl prezident respektovat nepsané pravidlo a pověřit sestavením vlády jako prvního, vítěze voleb, to je sociální demokracii. Petr Nečas, vědom si pozice své strany, však tuto pravdu neprohlásil, oznámiv pravdu jinou a neméně nepopiratelnou, totiž že sociální demokracie má nulový koaliční potenciál.

To je jistě pravda, neboť ani spolupráce s komunisty – jakkoli nepravděpodobná a teoretická – by této možné koalici nezajistila potřebný počet hlasů v Poslanecké sněmovně. Sociální demokraté by také mohli vládnout menšinově a počítat ve sněmovně s hlasy komunistů, případně v některých otázkách i s hlasy poslanců Věcí veřejných, ale ani tento způsob vládnutí by pravděpodobně neměl dlouhého trvání, i když ambice sociálních demokratů vládnou je jistě velmi silná. Představitelé Věcí veřejných však jistě dají přednost pohodlnějšímu způsobu existence ve středopravicové koalici, ať už přímo ve vládě, což by je asi více uspokojilo, než jen pouhá poslanecká podpora.

Pravděpodobnější je tedy středopravá koalice pod vedením ODS. I ta však bude reálná jen po uskutečnění vzájemných ústupků. Především: ODS si musí uvědomit, že ve vládnoucí koalici bude v menšině, i když bude stranou nejsilnější. Ovlivní to asi i plnění jejího volebního programu. Vyjádřeno mandáty, je to necelých pětačtyřicet procent, což je číslo, k němuž dojdeme porovnáním celkového počtu mandátů koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných – totiž sto osmnácti – a mandátů ODS – padesáti tří..

Srovnáme-li strany na pravolevé ose, pak nejvíce napravo bude TOP 09, vedle ní ODS a na druhém konci Věci veřejné. Bylo by jistě velmi zajímavé zjistit, zda onen úbytek voličů velkých stran, byl v případě ODS způsoben tušeným rozkolem ve straně, nebo odlivem hlasů kmotrů a jejich podporovatelů, kteří jsou přesvědčeni, že jim pšenka za vlády Petra Nečase už nepokvete.

Jistě, že jedním z hlavních úkolů nové vlády bude snížení deficitu rozpočtu, ovšem nazývat budoucí koalici koalicí rozpočtové odpovědnosti je poněkud účelové, ekonomistické a ukazuje na limity vládnutí Petra Nečase. Rozpočtová odpovědnost jistě lahodí i sluchu prezidenta, v běžném životě běžného občana České republiky však existují i jiné ambice. Je třeba rovněž nepřeceňovat, zejména ne do budoucnosti, významný úspěch TOP 09 v těchto volbách. Velkému množství povrchněji uvažujících občanů imponuje i šlechtictví Karla Schwarzenberga, jenže hodnota tohoto politika spočívá přece více v jeho lidských a občanských kvalitách, než v jeho šlechtictví. Nechat jej stanout v čele strany byl nicméně geniální tah Miroslava Kalouska, jenž ovšem zároveň ukazuje na malou principiálnost občanských volebních postojů.

Věci veřejné, rovněž diskutovaný, i když nejméně mocný člen středopravé koalice, je asi nejvíce nečekaným účastníkem Poslanecké sněmovny a pravděpodobně i vlády. V jeho programu se ovšem objevují i některé nepravicové prvky, jako na příklad, cituji, okamžité zrušení poplatku za položku na receptu, po provedení reformních opatření zrušení všech regulačních poplatků, konec citátu. Na druhé straně bylo překvapivé, jakým množstvím inzerce strana disponovala – řečeno po lopotě: kde na to začínající strana vzala tolik peněz. Podle tisku víme, že je strana propojena s vlivnými skupinami byznysmenů, mezi nimiž je přiznanou tváří zámožný Vít Bárta. Vnucuje se – možná neoprávněně – i představa, zda to, co odešlo v ODS za Nečase dveřmi, se nevrátilo zase zpátky s Radkem Johnem oknem. Nevím.

Na programové prohlášení nové vlády je jistě velmi brzy. Přesto jsem zatím postrádal ve zprávách z jednání jakoukoli zmínku o budoucím vztahu k Evropě a k Evropské unii, což považuji v současné době za zásadní. A možná je ticho po pěšině i proto, že v této otázce mají jednotliví představitelé stran poněkud odlišné názory.

Zadoufejme přesto na závěr, že všechna ona předsevzetí o nové tváři české politiky nebyla jen slovy pro veřejnost,ale že byla míněna upřímně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.