Kdo šetří má za tři

Je to na pováženou, představím li si kde končí množství nepoužitých pilulek. Není přece možné abychom je všechny spolykali. Kde vůbec jsou a komu to vadí, že se léky doslova vyhazují oknem? Kolik lidí si to uvědomuje? Tak například Slováci si to uvědomili raz dva a to ve chvíli kdy byli státem přinuceni zaplatit za každou návštěvu lékaře 20 slovenských korun a za vyzvednutí receptu taktéž 20 korun, plus příplatky za léky. A výsledek? Slovenská srovnávací studie, která poměřovala spotřebu léků za letošní a minulý rok od ledna do května ukázala, že se kusová spotřeba léků na Slovensku snížila o 16'3 %. A je vymalováno.

U nás zatím plýtvání léky řešíme spíš ústně, než prakticky. Nová ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se pravda nechala slyšet , že by internetovou podobu zdravotních knížek, která úspěšně funguje od roku 2002 a byla dokonce oceněna cenou EU, nahradila papírovými zdravotními knížkami.V těch by měli pacienti informace o zdravotním stavu, včetně krevní skupiny, údajů o očkování i to, zda si člověk přeje darovat své orgány po smrti nebo ne.

Proti zdrav. knížkám na papíru stojí internetové zdravotní knížky. Tam se po zadání PINU a případně ještě hesla dočte pacient nebo lékař veškerou diskrétní anamnézu pacienta, léky které kdy užíval i s případnými alergiemi na medikamenty. Právě takový přehled podle odborníků jednoznačně snižuje množství dalších nadbytečně předepsaných léků a tím zamezuje jejich nadužívání. Ministryně argumentuje tím, že papírové knížky jsou levnější a měly by také zmírnit nadbytečné předepisování a plýtvání s léky. Další argument proti internetové podobě zní: nezpůsobilost starších občanů užívat internet. Ale ten, při troše dobré vůle odpadne, stačí aby se děti věnovaly rodičům a prarodičům a internetové minimum jim objasnily. Tím se předejde ztrácení citlivých údajů zanesených v papírových zdravotních knížkách, na nádraží, v parcích či cukrárnách.

V Čechách funguje projekt IZIP zatím pouze pro pojištěnce VZP s výjimkou našich sportovců, kteří jsou právě na olympiádě, těm byla vytvořena internetová zdravotní knížka i v případě, že jsou pojištěni jinde. To se ale během několika měsíců změní a systém bude otevřen i pro pojištěnce jiných pojišťoven. Zatím IZIPu využívá 300.000 pojištěnců VZP, kapacitu má pro milion účastníků a lze ho rozšířit pro deset milionů. Tak proč ještě papírové zdravotní knížky? Na obranu zastánců obou podob zdravotních knížek lze říci, že papírové i internetové mají v podstatě stejný účel, tedy zmírnit plýtvání léky. Ale je to ta nejefektivnější cesta jak ušetřit?

Až se přebrodíme tím, zda zdravotní knížky na papíře či na internetu, rozhodne se zda mají mít občané nad 70 let léky bez doplatků, o čemž se znovu po dvou letech diskutuje, pak snad zbude více času pánům politikům na to přemýšlet o tom, zda není vhodné místo kosmetických úprav a zavádění sociálních výhod na které nemáme, třeba raděj následovat Slováky, kteří sice momentálně neoplývají finančním blahobytem, ale rozhodně si zavedeným opatřením polepšili, přinejmenším z dlouhodobého hlediska.

Čtyřicet korun za recept a návštěvu lékaře, bychom přece rádi zaplatili, chroničtí hypochondři a plýtvači by se pak snad zamysleli nad tím, zda není lepší místo dalšího Ibalginu použít citrón, čaj a vypotit se, nebo sáhnout hlouběji do lékárničky kde od minule leží neprošlého Ibalginu na tři chřipky. Pak možná, až nebudou obyčejné léky padat do kontejnerů a mizet pod nánosy nových Paralenů a Anopyrinů, se těch pár šestáků promění v pěknou sumu, která pomůže třeba těm , kterým opravdu něco je.

Stojí za to se nad tím zamyslet, vždyť zítra to může být kdokoli z nás, kdo bude potřebovat péči za milion.