Když se 2+2 zatím nerovná ničemu
Setkání ve formátu 2+2 - tak se říká schůzkám šéfů ruské a americké diplomacie a také rezortů obrany obou zemí. Nejedná se tedy o summit, ale o příležitost vyloženě pracovní. Její náplň je ovšem tak důležitá, že většinu světových politických vrcholných setkání docela snadno předčí.
V sázce je opravdu hodně - stačí si připomenout náměty dnešních jednání: Budoucnost dohod o počtech konvenčních zbraní v Evropě a nešíření zbraní hromadného ničení, ruská jaderná spolupráce s Íránem, která už americké vrcholné politiky stála hodně přibývajících vrásek na čele, ale především výstavba amerického radaru v Brdech a základny s deseti antiraketami v Polsku, jejichž úkolem je zjišťovat a sestřelovat případné ojedinělé střely, vypálené z tzv. darebáckých států.
Přestože výsledky dvoudenních rokování jsou víc než skromné, jistý pozitivní pohyb se tu přece jen zaznamenat dá. A v čem?
Zaprvé: Americká strana se na tyto rozhovory velmi dobře připravila a učinila vše pro to, aby se ledy ve vztazích mezi oběma státy, označovaných často za nejhorší od časů Brežněvových, přece jen pohnuly. Condoleezza Riceová a Robert Gates přiletěli do Moskvy, přestože minulá jednání tohoto typu probíhala loni na podzim taky v ruské metropoli a tentokrát měla v rámci diplomatické symetrie proběhnout za oceánem. Prezident Bush zaslal svému partneru Vladimiru Putinovi rozsáhlý dopis s údajnými novými návrhy, který ruská strana po obdržení označila za "velmi důležitý dokument". Navíc Georgie Bush s Vladimirem Putinem i Dmitrijem Medveděvem před pár dny obsáhle telefonoval. Podle moskevského listu Kommersant by Američané mohli navrhnout, že jak radar v Česku, tak základna v Polsku zůstaly nějaký čas nedokončené či alespoň zčásti neaktivované. Konkrétně by to mohlo znamenat, že deset antiraket na polském území by zůstalo mimo raketová sila a radar v Brdech by byl blokován tak, aby se nedal přesměrovat na ruské území. Paní Riceová a pan Gates navíc prý přivezli podrobný plán, jak by pro Rusy na obou zařízeních ve střední Evropě vytvořili podmínky pro podrobné monitorovací mise. Robert Gates ovšem ještě před příletem do Moskvy uvedl, že Spojené státy už všechny své návrhy předložily a že míč je teď na ruské straně.
Za druhé byla tentokrát atmosféra jednání, která jsou v poslední době opravdu často poznamenána silnou vzájemnou nedůvěrou, mimořádně srdečná. Velmi vlídně oba americké diplomaty už v pondělí přijali prezident Vladimír Putin a jeho nástupce Dmitrij Medveděv, který se úřadu hlavy státu ujme už 7. května. Západní média, která o významu setkání Riceové a Gatese s nejsilnějším ruským mocenským tandemem spekulovala předem, ovšem skepticky poznamenávají, že formálně vřelé přijetí nakonec nemusí ani naznačit, zda Moskva pod vedením Putinova nástupce opravdu změní ducha vzájemných vztahů, anebo zda za největšího kremelského liberála označovaný Medveděv jen zmírní rétoriku. Druhá možnost by znamenala, že atmosféra konfrontace pod hladinou diplomatické vstřícnosti zůstane stejně tvrdá, jako byla doposud.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil jednací formát 2+2 podobně jako jeho americká kolegyně za produktivní a skýtající naději, že vzájemné rozpory ve výšeuvedených oblastech se alespoň podaří minimalizovat. Což je možná jediný konkrétní výsledek, jakého se v Moskvě tentokrát vůbec dalo dosáhnout.
Malá poznámka závěrem: Pokud jde o radar a střely, úterní anketa na rozhlasové stanici Rádio Svoboda ukázala vzácnou jednotu názorů obyčejných Rusů na americkou protiraketovou obranu - všichni dotázaní ji jednoznačně považují za nebezpečí pro svou zemi. Ruská diplomacie se tedy při jednání s Američany má na tomto poli oč opřít. Z čehož plyne, že nějaký opravdu podstatný výsledek rusko-amerického opět velmocenského hašteření je prozatím v nedohlednu. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
