Když Václav Havel zasadil kaštan: Den Země jsme si poprvé připomněli před 30 lety
Den Země je celoplanetární svátek, který vznikl před 50 lety v USA. U nás jsme si ho vůbec poprvé připomněli 22. dubna 1990. Oslav se tehdy zúčastnil i prezident Václav Havel, který v aleji v Lánech zasadil kaštan. Tematické akce probíhaly po celé republice - od Prahy až po Košice. Podílely se na nich různé organizace, byla to ale především záležitost mladých lidí. S léty se však charakter oslav postupně proměňoval.
Tradice Dne Země sahá až do roku 1970. Slavit se začal v USA, a to v den jarní rovnodennosti. S myšlenkou přišel veterán mírových protestů 60. let John McConnell, který je také autorem dodnes používané vlajky planety Země. Oslavu 21. března v roce 1970 uspořádalo San Francisco a některá další americká města.
V dubnu téhož roku se podařilo zkoordinovat vysoké školy a univerzity po celých Spojených státech. Výsledkem byla podobná akce, jíž se 22. dubna 1970 zúčastnilo na 20 miliónů Američanů. Uspořádat se ji povedlo díky úsilí senátora Gaylorda Nelsona a aktivisty Daniela Hayese.
Čtěte také
Už v následujícím roce si začala tento den připomínat i OSN. Poté se myšlenka Dne Země postupně rozšířila po celém světě. V roce 1990, kdy se Den Země poprvé konal i v Československu, to už byla masová akce, jíž se účastnilo 200 milionů lidí ve 140 zemích světa.
Václav Havel sází stromy
U nás Den Země poprvé proběhl po sametové revoluci, na jaře 1990. Otázka ochrany životního prostředí v té době budila všeobecnou pozornost, mezinárodní ekologický svátek proto veřejnost přijala s velkým zájmem. Do oslav se zapojil i tehdejší prezident Václav Havel, který v lánské aleji osobně zasadil nový kaštan. Ochraně životního prostředí se věnoval i v nedělních Hovorech z Lán, jež si zde můžete poslechnout. Kromě toho prezident mluvil také o návštěvě papeže Jana Pavla II., která se odehrála o den dřív.
Den Země o sobě dal vědět i jinak. Jak psaly Lidové noviny, Pražany na pěší zóně „oslovovali mladí lidé různými průvody, hrátkami, recesemi i vážností“. Na Staroměstském náměstí se konal koncert, v Celetné se zase sešli přátelé přírodní výživy, kteří kolemjdoucím nabízeli bohatý výběr jídel z nezávadných surovin a jako varování pro ty, kteří o výživě moc nepřemýšlí, tu vztyčili figurínu tlouštíka s nápisem „Národe český, nepřežírej se!“
Z Prahy až do Hory Svaté Kateřiny na Mostecku zamířili běžci v rámci Zelené štafety. Ochránci přírody varovali také proti nebezpečí automobilismu. Den bez aut proběhl ve slezské Opavě, v Brně se zase setkali příznivci netradičních dopravních prostředků. Hravý charakter měly, jak svědčí dobové rozhlasové zprávy, oslavy Dne Země u morového sloupu v Košicích.
Přestože na pořádání akcí se nedávno vzniklé ministerstvo životního prostředí přímo podílelo, musel ministr Bedřich Moldan v rozhovoru s reportérem Československého rozhlasu přiznat, že ho spontánní iniciativa občanů i organizací překvapila. Lidem v té době dělaly ekologické otázky velké starosti, minulý režim totiž na ochranu životního prostředí příliš nedbal.
Více práv cyklistům
I v dalších letech využívali aktivisté Den Země k tomu, aby upozorňovali na nová důležitá témata. V dubnu 1994 v Praze například proběhla manifestační jízda cyklistů, pořádaná sdružením Duha a Českým svazem cyklistiky. Na Václavské náměstí dorazila z Pankráce a Ďáblic zhruba stovka cyklistů, kteří projeli kolem sochy svatého Václava a zamířili na Staroměstské náměstí, kde se konal koncert pro Zemi. Cyklisté tehdy žádali, aby lidé, kteří jezdí po městě na kolech, měli práva srovnatelná s řidiči.
Sdružení přátel lesa zase u příležitosti Dne Země v centru Prahy uspořádalo smuteční protestní pochod. Účastníci, kteří si s sebou nesli uschlé vánoční stromky, tak chtěli vyjádřit svůj nesouhlas s chystaným zákonem o lesích, který podle jejich názoru sloužil zájmům velkých dřevařských společností. Před úřadem vlády rozvinuli transparenty s hesly Stop ničení lesů a Neničte lesy. Kolemjdoucím občanům rozdávali sazeničky javoru, propagační letáky a petiční listy k podpisu. Za asistence hasičů pak stromky na Nábřeží kapitána Jaroše spálili a jejich popel smetli do Vltavy.
Ve druhé polovině devadesátých let se jedním ze symbolů oslav stala obří zeměkoule, kterou po pražských ulicích kutálely děti, sezvané Sdružením pro ekologickou výchovu Tereza. Tisíce dětí i jejich rodičů se účastnily také programu, který tato organizace po několik let připravovala v Prokopském údolí.
Za čin takřka průkopnický lze označit výkon tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka, který u příležitosti Dne Země absolvoval 22. dubna 1998 cestu do práce na kole. Novinářům poté sdělil, že „v Praze není jízda na kole žádný velký zážitek, lépe je vyjet do přírody.“
Od jaderné elektrárny po zoologickou zahradu
Významnou akcí, která se v rámci oslav Dne Země konala na samém konci 90. let, bylo promítání na chladící věže Jaderné elektrárny Temelín. Ekologické hnutí tehdy usilovalo o to, aby se výstavba druhé české jaderné elektrárny zastavila. Definitivní rozhodnutí vlády se očekávalo v květnu. Předseda Hnutí Duha Jakub Patočka u této příležitosti ČTK řekl: „chceme podpořit požadavky na zastavení této nebezpečné stavby, na jejíž nedostatky upozornila i zpráva mezinárodní skupiny expertů.“
Aktivisté promítli 22. dubna 1999 večer na chladicí věže elektrárny 24 černobílých diapozitivů s portréty politiků, citáty jejich výroků, se stanovisky společnosti ČEZ, grafy a kreslenými vtipy, které měly divákům přiblížit historii projektu Temelína. Viditelnost ovšem prý nebyla nejlepší, neboť ostraha elektrárny zvýšila intenzitu nočního osvětlení věží. Snahy ekologů tehdy skončily nezdarem. Vláda 12. května 1999 rozhodla, že Temelín dostaví. Zkušební provoz prvního bloku začal v létě 2002, v roce 2006 byla elektrárna zkolaudována.
Den Země se samozřejmě slavil i po roce 2000. Ztratil něco z původní novosti a přitažlivosti, zato se rozšířil do mnoha měst i vesnic a připojila se k němu řada institucí a organizací. Kromě pořádání velkých akcí, určených především dětem, se tradicí stalo také křtění mláďat v zoologických zahradách. V našem úvodním výběru z archivních nahrávek můžete slyšet, že v dubnu 2001 křtila v chomutovské ZOO tulení mládě herečka Květa Fialová. Tuleňátku dala jméno Naděnka Konvalinka a novinářům to vysvětlila následovně: „Když jsem se dozvěděla, že tulení mládě přibere každý den kilogram, byla volba jména jasná. Má kamarádka Naďa Konvalinková totiž při každé dietě nabírá také kilogram denně.“
Letos, kdy si připomínáme 50 let od vzniku tohoto významného dne a 30 let od jeho první oslavy v Československu, se vzhledem k opatřením proti šíření nového koronaviru žádná velká akce konat nebude. Můžeme se ale místo toho v klidu zamyslet nad tím, co o ekologické problematice řekl v Hovorech z Lán právě před 30 lety Václav Havel: „Jsou to věci, které předpokládají, že nemyslíme jenom na to, co bude s námi zítra, ale myslíme i na své děti, na děti svých dětí, a myslíme i na to, co se děje na druhém konci zeměkoule. Čili jsme opět u téhož tématu, u toho ohledu nadosobního.“
Související
-
Petr Voldán: Den Země v době plastové
Den Země si už pomalu buduje stabilní místo v kalendáři. Letos připadl na neděli a právě k ní se vrací i dnešní glosa Petra Voldána.
-
Dnes si připomínáme Den Země
Zhruba 170 států na celé planetě dnes slaví Den Země. Lidé by si tedy měli uvědomit, že by se k přírodě a prostředí, ve kterém žijí, měli chovat ohleduplně. Někde se sázely stromky, jinde zase lidé uklízeli odpadky.