Korupce

Připomeňme si jen zhruba, jak to všechno bylo. Stíhačky jsme nakonec dokonce ani nekoupili, jen jsme jich čtrnáct pronajali na dobu deseti let za necelých dvacet miliard. Rozhodnutí o tom padlo za Špidlovy vlády v roce dva tisíce čtyři. O nákupu se jednalo ale několik let před tím, první informační schůzka se švédsko-anglickým výrobcem se konala v Praze v roce devadesát devět, opakuji v roce devadesát devět. Opakoval jsem toto datum proto, aby bylo jasné, o jak starý případ se jedná a co se bude moci dnes, zhruba po deseti letech vyšetřit, kdy lidská paměť slábne a některé dokumenty budou již skartovány.

Případ byl ovšem znovu oživen jak v Rakousku, tak v Anglii, ale po tak dlouhé době moc šancí jeho úspěšnému vyšetření nedávám. A čemu vůbec nerozumím, je skutečnost, že britský protikorupční úřad Serious Fraud Office v mimosoudním rozhodnutí inkasoval od výrobce letadel za propuštění jednoho z možných korupčníků, rakouského občana Mensdorffa-Pouillyho a za ukončení stíhání, pokutu ve výši zhruba osmi a půl miliardy korun. Informuje nás o tom alespoň týdeník Respekt, který se korupci v několika svých posledních číslech věnuje. Jakoby tím onen věhlasný protikorupční úřad chtěl říct – alespoň nějaké peníze, když se už nedá nic vyšetřit a dokázat. Morální stránka věci zůstala ovšem poněkud v pozadí.

Stopa ve věci Gripenů vede pochopitelně i do České republiky. Tehdejšího premiéra z doby jednání o dodávce Gripenů do České republiky, Miloše Zemana se však Respektu kontaktovat nepodařilo. Víme sice, že Mensdorff-Pouilly dodnes podniká a s jedním českým občanem vlastní poradenskou službu , ale to vše je na objasnění případu žalostně málo. Uvidíme, kam dospěje ono obnovené vyšetřování celé kauzy, které nařídila Nejvyšší státní zástupkyně. Současný ministr vnitra, Martin Pecina ale říká, cituji: Spousta věcí se tu daří dotáhnout, ale ne ty, které jsou zcela vyfabulované. Mezi takové případy řadím gripeny, konec citátu. A tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík odbývá celou věc slovy, že je to nesmysl, že o žádnou korupci nešlo.

Zůstaneme-li na půdě dodávek zbraní, to znamená na půdě ministerstva
obrany, pak stojí za zmínku i komentář bývalého šéfa pražské Vojenské ubytovací a stavební správy Romana Bochníčka. Ten tvrdí, že na jeho útvaru, cituji, vše se zadávalo nahodile, v podstatě podle toho, kdo měl v které firmě jaké známé, konec citátu. Ministerstvo se prý řídí zájmy lobbistů a dodavatelů, říkal ostatně před lety i místopředseda ODS, Petr Nečas. Hlavní nešvar ale údajně spočívá v tom, že drtivá většina zakázek neprošla výběrovým řízením a je prováděna oslovenými firmami. Z toho potom vyplývá předražení jednotlivých dodávek.

Bochníček vypočítává jednotlivé případy, které nejsou pro laika zajímavé, ale možná pro policii, která již vyšetřuje mnohé jiné. Uveďme jen dodávku lehkých obrněných vozidel Iveco, které prý Česká republika koupila třikrát dráž, než jiné země. Dlouholetý poslanecký expert Jan Vidím, ODS, to odůvodňuje tím, že prý byly lépe vybavené než stroje, které kupovaly jiné země. Anebo příklad, kterému bude rozumě každý, i nevoják: v roce dva tisíce šest stálo posečení trávníku na letišti ve Kbelích sedm set padesát tisíc ročně, po odchodu zmíněného referenta již dva a půl milionu.

A to nemluvím o případech z jiných oborů. Jen namátkou: zájem veřejnosti poutá moloch Lesy České republiky, prodávající dřevo stromů – na rozdíl od Rakouska a Německa – stále na stojato. A nyní chystá obří zakázku na právo deset let vůbec hospodařit na drtivé většině svých lesů s tím, že veškerou pěstební činnost na vymýcených místech bude hradit stát. Nebo: ona půlmiliardová zakázka na vybudování informačního systému pro sčítání lidu na Českém statistickém úřadu pro zasvěcenou firmu Hewlett-Packard. Nebo: zatčení starosty Brna-Žabovřesk Aleše Kvapila, ODS, který požadoval za povolení stavby milionový úplatek a byl při něm policií zatčen.

To jsou všechno případy, kdy je pachatel chycen při činu, nebo kdy se korupční přestupek nebo zločin vyšetřuje jaksi ex post a vyšetřit se může, ale také nemusí. Češi na to mají ostatně krásné rčení: pozdě bycha honit. Nebylo by lepší vytvořit takový zákon o veřejných zakázkách, jenž by podobné chování vůbec vylučoval? Právě to je iniciativa, kterou projevil vedoucí české pobočky americké Obchodní komory. Že totiž šéfové stran spolu s ním naleznou legislativní recept na zkrocení korupce v této zemi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.