Krajina stále zraňovaná

Na internetu, ale také třeba v časopise pro popularizaci biologie Živa, bylo nedávno zveřejněno stanovisko vědců a odborných pracovníků k problematice obnovy území narušených těžbou. Co se v něm píše? Zjednodušeně řečeno - na základě současných vědeckých poznatků je na převážné části těžbou narušených ploch příroda schopná obnovit své ekologické i estetické funkce buď zcela sama a nebo jen s mírným přispěním člověka. Ekosystémy, které takto vzniknou, jsou podle vědců hodnotnější, stabilnější a přírodě bližší, než ty, které vznikají technickou a posléze zemědělskou nebo lesnickou rekultivací. Stanovisko podepsaly na tři stovky českých odborníků. Jedním z autorů tohoto stanoviska je známý geolog, klimatolog a publicista Václav Cílek.

Nemůžeme začít jinde, než na Mostecku - u obrovské jámy, kde kdysi stávalo královské město Most. Pro mnohé z našich současníků je to těžko pochopitelné - zbourat kvůli těžbě nějaké suroviny téměř celé město a postavit jej znovu o kus dál. Děly se v oné době takové věci jen u nás nebo se podobné projekty uskutečňovaly i jinde?

Právě děti a mladí lidé, kteří už nepamatují dobu, kdy se ve jménu míru budoval těžký průmysl, nehodnotí činy generace, která nechala zmizet v uhelné jámě celý historický Most, právě hezky...

Vraťme se od budoucnosti Mostecka k těžbě, která už před lety skončila. Zbyla po ní jáma a nejrůznější skládky, které je třeba takzvaně "zplanýrovat" a vrátit přírodě a lidem. Jak jako odborník hodnotíte rekultivace, které už proběhly? Povedly se?

Nedá se to takhle jednoduše říct. Původní význam rekultivací, který je daný zákonem, je, že navracíte ten pozemek nějakému ekologickému využití, ať už zemědělskému nebo lesnickému. To znamená, že filosofie rekultivací je možná ještě dodneška návrat ke kultivované nebo k obhospodařované krajině. Takhle jednoduše to pravděpodobně nefunguje, a to, co nejenom mně, ale i ostatním přírodovědcům na rekultivacích vadí, je to, že rekultivovat by se měla třeba jenom polovina nebo dvě třetiny plochy, a zbytek by se měl nechat spontánnímu vývoji. Pěkně to říká botanik Jiří Sádlo: "Rekultivace je pokračování těžby jinými prostředky". Dejme tomu, že vzniká výsypka. Vzniká napůl, když to přeženu, přirozeným způsobem. Vy nevytváříte krajinu, ale prostě něco někam náhodně sypete, kam zrovna dosáhlo rypadlo a pásy, a de facto vytváříte trošku jakoby chaotickou krajinu. Během několika málo let to začíná zarůstat, nejdřív ošklivě, pak se objeví první stromky, nějaké břízy, po nějaké době přicházejí rekultivátoři a celou tu krajinu, která už mezitím nějak vypadá a nějak se stabilizovala, prostě srovnají. Zasází tam něco, co není les - jsou to takové jakoby geometrizované útvary - a z toho, co začalo vypadat moc pěkně, udělají další technický artefakt. Naším snem dokonce by bylo vzít nějaký plot a oplotit nějakou zbytkovou jámu částečně zatopenou, aby tam mohli lidi jenom pěšky, aby se tam nic nestavělo a nechat to být. Podle zkušeností odjinud z České republiky nebo odjinud z Evropy se dá téměř zaručit, že během dvaceti až padesáti let by tam vzniklo přírodní území s charakterem přírodní rezervace.

Řekl jste - částečně zatopit. Právě na Mostecku se uvažuje o vytvoření dvou velkých jezer. Je to ta správná cesta? Co ty velké vodní plochy v krajině mohou udělat? Víme to vůbec? Dokážeme to odhadnout?

No, ona především ta voda do severních Čech patří. Samotná severočeská pánev byla takový jako močál, tu a tam volná hladina a ještě vlastně před zahájením těžby tam bylo velké Komořanské jezero, kam vyráželi rybáři lovit ryby. Já bych z těch vodních ploch neměl velké obavy; ani bych neměl obavy, jak to zaroste. Ty mělké části zarostou, bude možná docházet k sesuvům... Ale hodně bych se bál takových plánů, jako například "vytvoříme nové Máchovo jezero". Já sám jsem byl před několika lety účastníkem jednání, kdy se jednalo o jednu z těchto zbytkových ploch a místní radní měli takový nápad, že požádají Evropskou unii o revitalizační projekt a že tam udělají jachtklub a tím pomůžou i zaměstnanosti. To komplexní řešení mi přišlo jako hodně velký výsměch. Na druhou stranu, jak by byla pěkná třeba cyklostezka okolo celé zbytkové nádrže, tak oddělená, aby nevadila pěším, a tu a tam nějaký vyhlídkový bod...

Kde ale vzít to obrovské množství vody? Bude se muset čerpat z řek? Není to zase jenom nějaký špatný zásah do krajiny, do přírody?

To je velká otázka, co nás vlastně klimaticky čeká. Především je nutné si uvědomit, že ty zbytkové jámy nejdou zahrnout. Respektive šly by, ale je to zase obrovské množství energie. Tak velké přesuny hmot nikdo nezaplatí a nakonec by to dopadlo tak, že většinu energie, kterou získáte spálením toho uhlí, zase vrazíte nazpátek do té otvírky a rekultivace jako takové. To znamená, že se s tím nedá mnoho dělat. Další věc je taková, že v některých těch jámách určitě dojde k nějakým drobným sesuvům nebo možná i větším, a že se to bude nějakou dobu zaplňovat. Já bych si s tím vůbec nedělal žádnou velkou hlavu, nechal bych to prostě zatopit a když to zatápění bude pomalé, tak bude pomalé. Já tam nemusím mít tu Slapskou přehradu za rok nebo za dva. Ono to vlastně vůbec nevadí. Když hodně naprší, rychle se to zaplní. Pokud tam nejsou žádná sídla, pokud tam nejsou žádné domy, které by mohly být ohroženy třeba svahovými pohyby, tak ať si ta příroda najde vlastní rovnováhu. Nějaké ty roky na to určitě má.

Novou výzvou pro lidi, kteří se zabývají ochranou přírody na severu Čech, jsou plány na výstavbu větrných elektráren na hřebenech Krušných hor. Nejsou z nich právě nadšeni. Severní Čechy podle nich v minulosti dostatečně zdevastovala těžba hnědého uhlí a teď by měly trpět pro změnu kvůli větru - zvlášť nelibě jsou přijímány plány na výstavbu velkých větrných parků se stovkami obřích "větrníků". Co si myslíte o těchto projektech?

Nad zbytkem se zamyslete sami. Námětů k přemýšlení vám dal náš rozhovor s geologem, klimatologem a jinak též ředitelem Geologického ústavu Akademie věd České republiky Václavem Cílkem jistě víc než dost.

Vysíláno v Planetáriu č. 03/2009, 17. - 23. ledna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (16:08).