Krásná žena v bikinách mluví o feminismu a politice. Jak se mění kultura influencerek?

1. prosinec 2022

Ačkoliv trendují fotky bez filtru, nejvyšší příjmy influencerkám přináší poměrně rigidní estetický ideál. „Jde o vzhled i o životní styl. Ty nejúspěšnější jsou většinou konvenčně štíhlé, zapadají do instagramového ideálu krásy, bývají heterosexuální, žijí v monogamním vztahu a v nějakém očekávaném bodě kariéry mají děti,“ popisuje sociální a kulturní antropoložka Marie Heřmanová. V rozhovoru s Lindou Bartošovou rozebírá, jak na sítích funguje feminismus nebo tváře bez filtru.

„Sociální sítě by se měly oddémonizovat,“ myslí si Heřmanová. V doprovodném rozhovoru k pátému dílu podcastové série Krása popisuje řadu pozitivních aspektů, které online způsob komunikace a sdílení přináší nejmladší generaci. Zároveň ale zmiňuje i negativní momenty, které by podle ní bylo dobré řešit.

Čtěte také

„S kulturou celebrit na sociálních sítích je spojená i dětská práce a sexualizace dětí. Myslím, že tohle téma řešíme velmi pozdě,“ říká antropoložka. „V Česku máme obecně problém vést debatu o tom, jaká sexualizace ženského těla je ještě v pořádku a jaká už není, od jakého věku, a tak dále. Je třeba v pohodě pořvávat na čtrnáctileté holky na ulici? Je OK psát jim nechutné komentáře na sítích? A kdo za to má zodpovědnost?“

Jak vypadá dokonalá instagramová ženská tvář a co její vzhled ovlivňuje? Jak do komunikace influencerek a sexualizované prezentace ženských těl zapadá feminismus? Proč je potřeba sociální sítě oddémonizovat a co se můžeme naučit od nejmladší generace, která na nich vyrostla? Poslechněte si rozhovor Lindy Bartošové s kulturní antropoložkou Marií Heřmanovou.

autoři: Linda Bartošová , Veronika Ruppert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.