Kryo-elektronové mikroskopy pomohly při studiu covidu. Vědci z Brna se je snaží zjednodušit

12. leden 2021

Klíčovými přístroji pro zkoumání virů jsou kryo-elektronové mikroskopy, které umožňují vědcům detailně popsat biologické struktury a jejich vlastnosti. Na to, aby byly tyto vysoce specializované nástroje přístupnější i méně proškoleným pracovníkům laboratoří, se zaměřili v Brně, evropské baště elektronové mikroskopie.

Aby biolog dobře rozuměl datům z elektronového mikroskopu a dovedl správně interpretovat výsledky, potřebuje nejen znalosti svého oboru, ale i fyziky a elektronové optiky, vysvětluje Tomáš Mazůrek.

Kryo-elektronový mikroskop Tundra

Mikroskop Tundra, který Mazůrek a tým kolem něj vyvíjí, by měl tuto nutnost minimalizovat prostřednictvím zapojení umělé inteligence. Právě jednoduchost použití by tak měla zpřístupnit tuto zobrazovací metodu laboratořím po celém světě.

„Všechny kroky se snažíme v rámci našeho vývoje automatizovat tak, aby uživatel měl co nejjednodušší práci s následnou analýzy dat, která z mikroskopu dostane,“ popisuje Mazůrek a připomíná, že elektronové mikroskopy sehrávají podstatnou úlohu třeba při výzkumu viru SARS-CoV-2 i vývoji vakcíny proti onemocnění covid-19:

Čtěte také

„Víceméně všechny ty hezké obrázky koronaviru pochází z elektronových mikroskopů.“

Podle varování řady vědců není současná pandemie poslední, se kterou se globalizovaná společnost bude muset vypořádat a snazší dostupnost této technologie může být pro řešení podobných krizí stěžejní, myslí si vývojář.

Brno mikroskopové

Rastrovací elektronový mikroskop Axia

„V Brně existovala firma jménem Tesla Brno, která se zabývala vývojem elektronových mikroskopů už v polovině dvacátého století. Jména jako Armin Delong jsou zapsána zlatými písmeny na desce elektronového mikroskopu. Je tady silné zázemí akademického vzdělání pro elektronovou mikroskopii, proto není náhodou, že dva z pěti největších výrobců na světě jsou právě v Brně,“ shrnuje výjimečnost moravské metropole na poli mikroskopie Karel Kollarčík.

Právě jeho tým v uplynulém roce dokončil vývoj nového modelu rastrovacího elektronového mikroskopu Axia.

Poslechněte si celou reportáž Martiny Pouchlé.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.