Kubinyi postavil barikády
Zdravotnictví je v krizi, opět, tentokrát ovšem krize není finanční. Rozpoutal ji nový ministr Jozef Kubinyi, který tím porušil jedno základní tabu. To je také jediná věc, která je po minulém týdnu jistá, dál už je možné pouze spekulovat. Člověk si po dramatických výrocích ministra, že je třeba odvolat Alenu Musílkovou, ředitelku největší zdravotní pojišťovny, může myslet cokoli. Buď se ministr vyděsil nad stavem, jakým pojišťovny spravují veřejné finance, nebo chce posílit osobní moc, anebo vystupuje ve jménu menších pojišťoven, které pochopitelně útok na tu největší vítají.
Sám ministr říká, že revoltuje proti neudržitelnému stavu, dosud ale nevysvětlil, co je špatně. Jakoby vystoupil na barikádu a opevnil se proti všem ostatním partnerům. Ti teď opatrně zjišťují, proč se tak náhle rozzlobil, musí ale dávat pozor, aby někdejší ostravský primář nukleární medicíny neustřelil hlavu právě jim.
Revoluční je Kubinyi právě v tom, že přestal jednat. Dosud spolu totiž ve zdravotnictví všichni mluvili - politici, lékaři, pojišťovny, nemocnice, výrobci léků. Šlo to relativně dobře, protože všichni se drželi jedné rétoriky - pomáháme lidem a na tak dobrém díle se přece shodneme. O zisk, finanční i politický, nám jde také, ale až na druhém místě.
Dnes Kubinyi vidí situaci jinak: v systému jsou hráči, kterým o zdraví lidu zase tolik nejde. Pod tím si lze představit leccos, třeba že ředitelé státních nemocnic jsou neschopní, přesto se drží výnosných míst všemi mocenskými pákami. Anebo že pojišťovny i velká zdravotnická zařízení rozdělují veřejné zakázky bez ohledu na to, že při léčení pomohou. Jinak řečeno, klientelismus, provizní systém a obyčejná korupce vládnou také ve zdravotnictví. Je to výbušné stanovisko z prostého důvodu, že nikdo nemůže podobné poměry vyloučit.
Vedle zemědělství a obrany se žádný resort tak nevymkl veřejné kontrole. Lékaři, pojišťovny ani ministerstvo o svých finančních záležitostech neinformují, využívají toho, že se jim věří, někdy se odkazují na lékařské tajemství. Možná se uvnitř systému skrývají opravdu velké nešvary a právě na ně nový ministr teď poukazuje.
Přesněji řečeno, poukáže. Zatím neřekl, co mu přesně vadí. Kubinyiho postup přesto není úplně originální, připomíná totiž chování jednoho z předchůdců na ministerském křesle, Ivana Davida, rovněž sociálního demokrata. Také on se v roce 1998 pustil do boje proti mocným celého systému a kritizoval jak jsou málo efektivní pojišťovny a nemocnice. Během jeho osmnáctiměsíčního konfliktního období odstoupil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, vyměnil se prezident lékařské komory a několik šéfů největších nemocnic, které ministr obvinil z nepoctivosti. David svůj boj nakonec prohrál, paradoxně z toho důvodu, že se prokázala korupce jeho nejbližších spolupracovníků. To ale mohlo být hodně účelové - mezi námi Čechy, na každého se dá v médiích něco vytáhnout.
David měl skutečný problém jinde, ve svaté válce za zlepšení systému uzavřel ministerstvo a přestal komunikovat s veřejností. Na to navázali i další ministři, také pro ně bylo pohodlnější, když nemuseli s nikým mluvit a nikomu se zodpovídat. David nejspíš korupčník nebyl, posílil ale korupční prostředí v resortu.
Jeho nástupce Bohumil Fišer, uznávaný brněnský lékař, se pokusil obnovit důvěru alespoň ve zdravotnické komunitě. To se mu podařilo, jenže za cenu velkého zadlužení. Snaha dluhy nějak vyřešit nakonec stála místo Marii Součkovou a s Kubinyim jako by se dluh uzavíral. Podobně jako David hodlá změnit neudržitelné poměry a zdá se, že zcela upřímně. Mohlo by se mu to podařit, když se vyvaruje chyb svého předchůdce.
Zatím ale má jeho postup stejné nedostatky. Ministr říká, že celý systém je špatný, s dál ale nekomunikuje. Tím může probudit nejistotu u všech zdravotnických lobby a jejich představitelé se ho budou umět nakonec také zbavit.
Pokud chce Kubinyi uspět, musí požádat o podporu veřejnost. Nejlépe tím, že zveřejní problémy, které mu nejvíce vadí. Takový ministr, který chce očividně zlepšit poměry, by se přece neměl odvolávat. Navíc veřejná kontrola opravdu českému zdravotnictví chybí ještě víc, než peníze.
Ministr Kubinyi se pustil do většího dobrodružství, než se zdá. Nemluví o reformě, fakticky odmítl dosavadní cestu postupných změn systému. Svůj záměr odvolat ředitelku Všeobecné zdravotní pojišťovny nemůže snadno odvolat. Bude tedy potřebovat viditelné výsledky své revoluce, jinak se může dostat do podobných podezření, jako Ivan David.
Ani nemusí jít o korupci. Bude snadné mu vyčíst, že kope za některé lobbistické skupiny, například za velké nemocnice či oborové pojišťovny, které už útoku na Musílkovou využily k tlaku, aby přišly k větším dotacím.
Situace ve zdravotnictví je napjatá už několik měsíců a všechno jde rychleji. Proto se také nejpozději do prázdnin ukáže, zda má Kubinyiho revoluce smysl.
