Květen je už za dveřmi

V minulé velké koalici tvořila aktivnější část sociální demokracie. Také do v posledních volbách do Spolkového sněmu odpovídajícím způsobem schytala. Hrdina tamtěch voleb, liberální demokraté to schytávají pro změnu dnes. Volební preference jim klesly z bezmála patnácti procent na polovinu.

Blíží se květen a s ním první významné zemské volby. V Severním Porýní Vestfálsku. Westewellovým liberálům, kteří by v düsseldorfském zemském sněmu rádi pokračovali v podobné koalici jako na spolkové úrovni, naopak hrozí citelná porážka, a křesťanští demokraté se budou muset spokojit s možností uzavřít koalici stejně jako v Hamburku se zelenými.

Zvláštní na věci je, i když Guido Westewelle usiluje o snižování daňové zátěže, i když jako jeden z mála mluví o středním stavu, který v důsledku rozevírání sociálních nůžek ztrácí na síle, ani zde proti původnímu předpokladu nenachází nijak významnou odezvu. Mnozí jeho tradiční voliči ze středních vrstev dokonce nesdílejí jeho přesvědčení, že na hrozbu úpadku a nezaměstnanosti platí především pokles daní. V Porýní Vestfálsku o tom ostatně, jak se ukazuje, vypovídají prudce klesající preference. Raději než na nižší daně slyší zdejší střední vrstvy na příslib křesťansko-demokratického zemského předsedy Jürgena Rüttgerse, že rozhodně nepřipustí redukci služeb sociálního státu, a na sázku zelených, slibujících podporu výrobě technologií pro alternativní výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Ta slibuje, že nejen sníží hrozbu nezaměstnanosti, ale umožní střednímu stavu, tomu podnikatelskému, aby se hospodářsky napřímil.

Pnutí nastalo i v řadách samotných liberálních demokratů. Ozývají se hlasy, že by bylo účelné, kdyby funkce předsedy strany a vicekancléře spolkové vlády byly rozděleny. Poukazují na podobnou situaci, kdy legendární německý liberál Hans Dietrich Genscher, vicekancléř nejprve ve Schmidtově vládě, poté ve vládě Kohlově rovněž nebyl současně předsedou strany. Přitom dokázal za sebou zanechat nesmazatelnou politickou stopu. V každém případě, mají tyto hlasy za to, otázka rozdělení funkce předsedy strany a vicekancléře by měla přijít na přetřes nejpozději po květnových volbách v Düsseldorfu a okolí. Zdá se, že už předem počítají s volební prohrou.

S ní se však odmítá smířit sám Guido Westewelle. Proto nyní vyrazil do útoku. Na mušku si vzal stávající systém podpory v nezaměstnanosti, kterou Němci znají pod jménem Hartz IV. Podnětem se mu stal nedávný rozsudek ústavního soudu, který označil výpočty některých podpor, popřípadě podmínky, za nichž je na takovou podporu nárok, za neústavní a uložil vládě, aby zmíněné propočty přepracovala. Za neústavní neoznačil jen některé zbytečné tvrdosti zákona, ale i některé přílišné benevolence. Ty se staly pro Westerwelleho záminkou k tomu, aby zatroubil do útoku.

"Kdo národu slibuje bezpracný blahobyt," vyhlásil, "zve ho do dekadence pozdního Říma." A pokračoval, že dnes debatujeme o jednotných školách a zamýšlíme skoncovat se známkováním, a přitom jsou to právě mladí lidé, kteří by se měli naučit, že být výkonný, prokazovat výkonnost není tělesným postižením. Na Hartz IV. mu mimo jiné vadí, že jde o relativně děravý systém, který jak nedávné kontroly na úřadech práce ukázaly, zneužívají ho desetitisíce sociálně spíš než potřební, sociálně vychytralí. "Potřebným musíme určitě pomáhat, ale rozhodně ne chytrákům."

Vadí mu i fakt, že lidé, kteří se v systému Hartz IV. dobře orientují, dokáží z něho vyždímat víc, než si v podobném sociálním postavení vydělávají lidé prací. "Nesmíme připustit," řekl proto, "aby ten, který pracuje, byl považován za hlupáka jen proto, že mu nakonec zůstane méně."

Stejně je pro něj nepřijatelné, aby 45 procent státního rozpočtu představovaly sociální výdaje a spolu s úroky, plynoucími ze zadlužení státních financí, tvořily celých 60 procent všech státních výdajů. "Pokud to takhle půjde dál," uzavřel, "stane se i z normální daňového poplatníka sociální případ."

Jen neuvedl, jak se všechny tyto bolesti rýmují s jeho snahou snížit daňovou zátěž, vedoucí k možnému poklesu příjmu do státní pokladny. S tím by si ale rozhodně měl pospíšit. Politickou odvahu, kterou nepochybně Westewelle prokazuje, jak ukazuje nově založená tradice, Němci trestají volebním výpraskem. A 9. květen je už za dveřmi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .