La Repubblica: Muž, který uzdravil Johnsona, Brity už před týdny varoval před pandemií covid-19

15. duben 2020

Německý deník Süddeutsche Zeitung se zabývá příběhem Luigiho Camporoty, jednoho z lékařů, kteří se starali o britského premiéra Borise Johnsona, který musel kvůli onemocnění novým koronavirem do nemocnice. Podobně jako mnoho dalších lékařů a sester je i Camporota ve Velké Británii migrantem. Podle listu je jedním z mnoha cizinců, kteří udržují v chodu podfinancované britské zdravotnictví.

Čtěte také

Oficiální statistiky říkají, že cizincem je každý sedmý ze 2 milionů britských zdravotníků, mezi lékaři to pak je každý třetí. Zhruba 100 tisíc zaměstnanců přitom v systému stále schází. 50letý Camporota pochází z italské Kalábrie, kde také vystudoval. Patří k respektovaným odborníkům v oboru plicního lékařství a to, že pracuje v londýnské Nemocnici svatého Tomáše, je pravděpodobně jedním z důvodů, proč premiér vyhledal pomoc právě v tomto zařízení.

Lékař, jehož italské noviny La Repubblica označily za „muže, který vrátil zdraví Borisi Johnsonovi“, už před několika týdny varoval, že počet nakažených novým koronavirem ve Velké Británii rychle stoupá a vyslovil obavu, že země bude patřit k jedněm z nejhůře postižených v Evropě.

Dánsko uvolňuje školy

Dánsko poměrně úspěšně omezilo šíření nového koronaviru a ve středu se chystá otevřít jesle, školky a prvních šest tříd základních škol. Země dosud zachytila na 6,5 tisíce infikovaných a má 299 obětí. Agentura Bloomberg píše, že dánská premiérka Mette Frederiksenová oznámila ještě rychlejší uvolňování omezení. Během tiskové konference v Kodani řekla, že její vláda začne v parlamentu jednat o tom, jak velkou část dánského hospodářství půjde otevřít.

Dánsko, podobně jako další země, zvažuje zdravotní rizika v porovnání s hrozbami plynoucími z dlouhodobého uzavření společnosti. Dánský server Local v této souvislosti připomíná, že podle odhadu Mezinárodního měnového fondu se může dánské hospodářství letos v důsledku krize snížit o 6,5 %. Očekává se i značný nárůst nezaměstnanosti.

Bloomberg si všímá, že ne všichni rodiče s otevřením školních zařízení souhlasí. Na Facebooku už taky vznikla skupina rodičů, kteří si nepřejí, „aby jejich dítě bylo pokusným králíkem.“

Čtěte také

S nemocí covid-19 je podle nich spojeno příliš mnoho neprozkoumaných rizik, a oni nechtějí, aby jejich dítě bylo vystaveno riziku nákazy. Dánské noviny Dagbladet Information se zabývají podrobnostmi znovuotevření mateřských škol.

Děti mají podle doporučení úřadů zachovávat dostatečné odstupy, a pokud budou sedět u stolů, musí je vychovatelé usadit v nejméně dvoumetrových vzdálenostech. To ale znamená, že například v Kodani nebude při dodržování těchto doporučení ve školkách místo pro všechny děti – někde se kapacita sníží třeba jen na třetinu.

Rodiče proto mají zvážit, jestli dítě skutečně potřebují do školky poslat. Zaměstnavatelé přitom očekávají, že se všechno vrátí k normálu, to ale není tak docela pravda. Pro rodiče malých dětí proto může být současná situace dost stresující.

I Kuba šije roušky

Německý týdeník Spiegel píše o boji Kuby s novým koronavirem. Na ostrově se touto nemocí zatím nakazilo 766 osob a 21 zemřelo. Vláda zemi uzavřela pro turisty a rozhodla o zastavení veřejné dopravy. Koronavirová krize bude zkouškou kubánského zdravotnictví, které dosud platilo za výkladní skříň režimu.

Kuba je podle odborníků mezi latinskoamerickými zeměmi na pandemii připravena nejlépe – má zkušenosti se živelními pohromami i epidemií viru zika a autoritativní režim může navíc snadno zavádět drastická opatření.

Čtěte také

Podle WHO vydává Kuba na zdravotní péči nejvíc peněz v celé Latinské Americe a má také největší počet nemocničních lůžek na obyvatele. Na druhou stranu je více než pětina kubánské populace starší 60 let a řada seniorů trpí cukrovkou a vysokým krevním tlakem.

Lékařů je sice dostatek a mají zkušenosti z celého světa – Kuba totiž své lékaře často vysílá do zahraničí –, vybavení kubánských nemocnic je ale zastaralé.

Země se navíc nachází v hluboké hospodářské krizi. Německý týdeník ale uvádí, že v jedné věci mají Kubánci oproti Evropě a Spojeným státům určitě náskok: během desetiletí života v chudobě se naučili improvizovat. Díky tomu například v Havaně není nedostatek roušek, místní si je totiž ušili sami ze starých košil a závěsů.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související