Ladislav Varadzin: Aura Vyšehradu je dána jeho hlubokými dějinami
Pražský Vyšehrad je místem spjatým s počátky českého státu.V obecném povědomí je ale spojovaný spíš s mýty a pověstmi než s historicky doloženými skutečnostmi. V čem je jedinečný se archeologa Ladislava Varazina ve svátečním pořadu Jak to vidí ptala sestra Angelika.
„Leží uprostřed Prahy, v zalidněném městě, ale když jste tam, máte pocit, že jste ve zvláštním prostoru. Aura tohoto místa je nepochybně dána i jeho hlubokými dějinami,“ představuje Vyšehrad archeolog Ladislav Varadzin.
Tamní hrad byl založený kolem roku 950, tedy v úplných počátcích samostatného českého státu. „Současně patří mezi nejmladší přemyslovská hradiště ve středních Čechách, což naznačuje, že toto místo mělo nějakou speciální úlohu. Archeologové společně s historiky se proto snaží toto zvláštní postavení Vyšehradu pochopit,“ vysvětluje.
Místo s duchovními kořeny
Vedle klíčové strategické polohy, která uzavírá pražskou kotlinu, a politického významu je Vyšehrad hluboce spjatý také s dějinami křesťanství u nás coby sídlo vyšehradské kapituly. Rozsáhlá románská bazilika na Vyšehradě ovšem podle archeologů nenese rysy velkomoravské architektury spjaté se staroslovanskými vlivy jihovýchodní křesťanské misie, ale spíše inspiraci východofranckou říší.
„Význam cyrilometodějské mise tady je především jako odkaz Metodějova arcibiskupství. To byla politická karta také v pozdějších obdobích, tedy i v době, kdy Velká Morava dávno neexistovala,“ upozorňuje archeolog. Po vyhnání kněží byzantské liturgie a rozpadu Velkomoravská říše na našem území převážila latinská liturgie ze Západu, slovanská liturgie přežívala pouze v Sázavském klášteře.
Mezi Západem a Východem
A politický přesah tohoto rozkročení mezi Východem a Západem se podle Ladislava Varadzina projevuje v některých oblastech dodnes. V době existence železné opony.
„Sovětský svaz hodně tlačil na hledání historických souvislostí českých zemí směrem na Východ a opomíjel vztahy se Západem. Dnes už ale není potřeba se na to takto dívat,“ myslí si. „Dodnes se nacházíme na pomezí mezi těmito dvěma světy a tím, že se přikloníme k jedné nebo druhé straně, si nepomůžeme. Je potřeba se historií zabývat opravdu objektivně.“
Další témata rozhovoru: V čem je neobvyklá románská bazilika, kterou archeologové odhalili na Vyšehradě? Jaké bylo postavení raného přemyslovského státu ve střední Evropě? Co nám mohou říct dějiny staré tisíc let? V jakých momentech české historie figuroval Vyšehrad jako symbolické místo? A co by neměl návštěvník na Vyšehradu minout?
Související
-
Host: Mgr. Ladislav Varadzin, Archeologický ústav AV ČR
Čím je pro české dějiny Vyšehrad? Jaká dobrodružství je možné zažít při archeologickém výzkumu? Co je pravdy na mýtech a bájích o Vyšehradě? Moderuje sestra Angelika.
-
Petr Horký: Hedvábná stezka by se podle archeologů měla...
Co se vám vybaví, když se řekne Uzbekistán? Filmaři a cestovateli určitě cesta, ze které se vrátil teprve včera. Země je prý neskutečně barevná, ale i vyprahlá a pr...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.