Levicové strany si jsou stále blíže

Tento efekt teď probíhá ve sněmovně, pokud jde o spolupráci levicových stran. Sociální demokraté se distancují od toho, že by snad chtěli nějak plánovitě spolupracovat s komunisty. A už vůbec s nimi nechtějí po volbách sestavit vládu, pokud by k tomu obě strany měly náhodou dostatek hlasů. "Jsou tu dvě výhrady, které nemůžeme vzít zpátky," vysvětlují sociální demokraté. KSČM, dědička totalitní a diktátorské strany, dostatečně neodsoudila svou minulost. Navíc zpochybňuje účast Čechů v atlantickém spojenectví se západní Evropou a Amerikou.

Spolupracovat tedy nechtějí, ve skutečnosti však spolupracují, jak ukazuje statistika hlasování v poslanecké sněmovně. Od června, tedy od té doby, co vládu převzal Jiří Paroubek, jsou komunisté ve sněmovně nejčastějším partnerem sociálních demokratů. Vrcholem byla listopadová část probíhající schůze, kdy ČSSD po dohodě s KSČM rozhodla o dvanácti zákonech z osmnácti. A to ještě ve dvou levicoví poslanci hlasovali spolu bez domluvy a tak neuspěli proti méně početné, ale lépe zorganizované pravici. Sociální demokraté obvykle vysvětlují, že všechno je jen náhoda. Přijímají při hlasování pomoc ode všech stran a komunisty potřebují pouze ve specifických případech. Například bez jejich pomoci nedají dohromady spolehlivých 101 hlasů, aby přehlasovali veto Senátu. Také se obvykle shodnou na sociálních zákonech - v tomto oboru se strany, které si chtějí říkat levicové, nemohou lišit, ani kdyby chtěly. Bylo také pár speciálních zákonů, kde se zájmy obou stran proťaly - do této kategorie patří zákoník práce, nebo vyvlastnění pozemků pro novou přistávací dráhu v Ruzyni. Takových zákonů je prý ale pouze omezený počet.

Listopadový případ už je podezřelý. Byla to zvláštní náhoda, kdy se ve sněmovně sešlo osmnáct méně důležitých zákonů - třeba o povinném čipování psů, nebo obecních kronikách - a většinou si při nich socialisté s komunisty rozuměli. Neznamená to snad, že levicový stroj už funguje bezchybně? V žádném případě, tvrdí sociální demokraté a upozorňují, že v důležitých zákonech je všechno jinak. Rozpočet schválila koaliční většina s lidovci a unionisty, trestní zákoník dokonce prosadila pomoc občanských demokratů. Proti tomu se dá namítnout, že oba zákony mají dlouhou historii. Trestní zákoník začal vznikat ještě za antikomunistického premiéra Vladimíra Špidly. A rozpočet byl labutí písní vládní koalice. Sami poslanci ve sněmovně prohlašují, že po něm už všechno běží podle nových pravidel: strany budou hlasovat tak, aby se jim to vyplatilo ve volební kampani. Možné jsou tedy libovolné koalice a přednost nepochybně bude mít železné spojenectví levice. Jedině 111 hlasů poslanců sociální demokracie a komunistické strany dá vždy dohromady bezpečnou a ideologicky jednoznačnou parlamentní většinu.

Překvapivě ukázal minulý týden, že tomu tak úplně být nemusí. V debatě o důležitých zákonech zatím opravdu nejčastěji vystupuje spojenectví ČSSD a menších vládních stran. Překvapilo to především u zákona o životním minimu, kde sociální demokraté přistoupili na návrh lidovců a zvýšili sociální dávky rodinám, které mají více dětí. Vládní strany se dohodnou i na společném postupu při zákonech o veřejných zakázkách, veřejně-soukromém partnerství, na stavebním zákoně a také na deregulaci nájmů. Jde o vládní priority a politici stále drží své slovo.

Komunisté to mají najednou těžké. Při spolupráci s ČSSD ztratili část svých voličů. Teď jsou opatrnější a nabízejí podporu jen ve vybraných případech. Podpoří zákon o nemocenské, pokud nebude zavádět horní hranici pro výběr pojistného. Ještě pozoruhodnější se zdá jejich postup při zákonu o neziskových nemocnicích. Radikální návrh ministra zdravotnictví Ratha odmítá nejen ODS, ale také lidovci a unionisté. Pochybnosti o něm mají i někteří sociální demokraté - přece jen zabavit krajům nemocnice a změnit jejich právní formu, to je silná káva i pro řadu kovaných levičáků. Komunisté však tlačí na jeho přijetí, až se zdá, že chtějí sociální demokraty znemožnit. Právní paskvil bude zrušen nejpozději Ústavním soudem, předtím se však dá čekat hodně ostudný průběh. Nebude to však ostuda komunistů, protože ti jen důsledně sledují svůj program. Ztratí sociální demokracie a premiér Paroubek, který neprosadí jednu ze svých priorit.

Spolupráce s komunisty je výjimečná. Pragmaticky ji využíváme, když se nám to právě hodí. Opakují po uplynulém týdnu už s větším sebevědomím sociální demokraté.

Přesto jde zatím jen o dílčí námitku v dosavadním vývoji. Přibližování ČSSD a KSČM není vůbec náhodné a prohlubující se kontakty půjde využít v příštích sněmovních bitvách. A opravdu není vyloučeno, že se uplatní při sestavování příští vlády. Okurka prostě bude najednou kyselá.