Liberálové a kratší konec

Daňová reforma, s níž v létě předseda liberálů Guido Westerwelle vyrazil do volebního boje, se pro stranu stala klíčovým programovým bodem. Snižování daní považují dokonce za jeden z rozhodujících nástrojů, jak nastartovat hospodářský růst. "Nemáme po ruce žádný samonosný vzmach," řekl liberální ministr hospodářství Brüderle, "a proto musíme dodatečně k již přijatým opatřením přidat další silný impuls, snížení daní, abychom tak posílili vnitřní trh a uvolnili cestu silám hospodářského růstu."

Brüderle podobně jako ostatní liberálové je přesvědčen, zůstane-li díky sníženým daním lidem více peněz v peněžence, přestanou být tak úzkostlivě šetrní, a naopak začnou utrácet. Nejen liberálové, ale i celá vláda očekává nadto, že příští a následující rok už budou roky hospodářského růstu, tedy i růstu příjmů do státní pokladny, navzdory možným nižším daním. V růstovém optimismu je ale zatím osamocena. Kupříkladu Spolková banka sice také jistý růst předpovídá, její odhad se přesto drží při zdi, a ostatní finanční instituce nesdílejí ani tento přikrčený optimismus.

Problém nižších daní sebou v souvislosti se zadluženými veřejnými rozpočty nese i otázku, jak se vyrovnat s dluhy, které v dnešní tíživé hospodářské situaci mají spíš tendenci narůstat, a ne klesat. Spolková vláda vázaná navíc ústavou, která jí nařizuje, aby postupně do roku 2013 snižovala veřejný dluh tak, aby celkové zadlužení kleslo na úroveň tři procent hrubého domácího produktu, požadovaných maastrichtskou smlouvou.

Jedním slovem s programem snižování daní liberálové přicházejí nejen v nepravý čas, ale i s nepřesvědčivou argumentací. Bývalý šéf vládních hospodářských poradců Bert Rürup v rozhovoru pro televizní stanici ZDF řekl, že se ještě nikdy nestalo, aby snížení daní vyvolalo masivní růst. Podle něj žádoucího efektu lze docílit jen tehdy, jestliže vláda spojí pokles daňových sazeb s výrazným krácením rozpočtových výdajů.

Tak to chápou i mnozí šéfové zemských vlád, a to bez ohledu na vlastní politické zabarvení. Vládu před snižováním daní varují. Z logiky věci by jím vyvolané snižování výdajů nakonec postihlo právě rozpočty zemí, tedy zdroje z nichž jsou financovány vzdělávání a základní infrastruktura. Ole von Beust, křesťansko-demokratický hamburský ministerský předseda v Hamburger Abendbaltt se hrozil z liberály prosazované daňové politiky. Podle něj by vyvolala vznik značných děr v rozpočtech nejen zemí, ale i měst a obcí.

Vznikla tak zajímavá situace. Pravicová vláda, v níž mají převahu křesťanští demokraté ve snaze vyjít alespoň na půl cesty liberálnímu partnerovi se dostala konfliktu s křesťansko demokratickými zemskými ministerskými předsedy. Konflikt naprosto plasticky ukazuje, jak mohou být rozdílné politiky stejně orientovaných představitelů, pokud se jedna odehrává na úrovní spolku a druhá na úrovni země. Zatímco si první může do určité míry dovolit luxus ideologických manter a praktikovat politiku v duchu programových maxim, a to jen proto, že možný dopad neuvidí bezprostředně, druhá, protože konkrétní dopady má neustále před očima, je skeptičtější dokonce i k vlastní ideologii, tudíž i opatrnější nejen ve slibech, ale i v konkrétních krocích.

Tak se zdá, že díky zadlužení veřejných rozpočtů, které silně vnímá novopečený křesťansko demokratický ministr financí Wolfgang Schäuble na jedné straně a na straně druhé díky nechuti zemských ministerských předsedů konfrontovat se s děravými rozpočty jen pro krásné oči Guida Westerwelleho, se předsedovi liberálů asi nesplní sen, který sní léta, že Němcům sníží daně a naplní tak kruciální programový bod své strany.

Na zámku v Mesebergu klauzura skončila tak, že se vláda nedohodla na ničem. Vedla však, jak před novináři uvedli shodně kancléřka Merkelová a její vicekancléř Westerwelle, velmi dobré debaty. Alespoň něco!

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .