Lída Rakušanová: V ÚSTR to vře dál

23. srpen 2010

Soubojem dvou nesmiřitelných táborů byla na Ústavu pro studium totalitních režimů před zvolením Daniela Hermana jeho novým ředitelem otrávená atmosféra tak dokonale, že to tam vypadalo jako v Kafkově zámku:

Na poslední tiskové konferenci Hermanova předchůdce Hazdry, na které prozatímní ředitel vysvětloval, proč odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Bukovszkého, dostávali například novináři dva druhy tiskových materiálů. Jeden oficiální a druhý ze sekretariátu archivu. Ten ale nesměl dostat do rukou ani ředitel Hazdra, natož pak jiní zaměstnanci. Byl určen výhradně jen novinářům. A ač byly důvody, které podle Hazdry vedly k odvolání Bukovszkého velmi vážné, nevyvracel je ředitel archivu osobně, ale poslal za sebe svého tajemníka s tím, že je právě doma na Slovensku.

0:00
/
0:00

Kdo tuhle konferenci zažil, začal nejspíš chápat, proč například osobnosti jako Mark Krammer, šéf institutu pro studium studené války na Harvardu, Radu ústavu nabádal, aby raději s definitivním obsazením ředitelského křesla nespěchala. Nastal ale pravý opak: na přihlášky nechala Rada čas všeho všudy pár týdnů a 12. srpna jmenovala do funkce ředitele Daniela Hermana, někdejšího mluvčího biskupské konference.

Na první pohled dobrá volba: je to nepochybně člověk, který ve svém životopise prokázal, že si s obtížnými úkoly ví rady. Šel do toho s cílem v první fázi situaci stabilizovat, a to hlavně ekonomicky. ÚSTR totiž čerpá prostředky ze státního rozpočtu, což je v současném „tsunami úspor“ problémem samo o sobě. A tak se Hermanova personální rozhodnutí, ke kterým se uchýlil prakticky okamžitě, dají vidět i pod tímto aspektem: Prvnímu náměstkovi ředitele ústavu Marku Junkovi vypršel mandát příchodem nového ředitele- takže ten by ho musel do funkce znovu jmenovat. Rozloučit se s ním tedy nic nestálo. Eventuální kandidát na tuhle pozici, první ředitel ÚSTR Pavel Žáček, říká v dnešních LN více méně otevřeně, že pokud mu bude nabídnuta, vezme ji.

Herman se vyjadřuje zdrženlivěji, ovšem s tím, že chce post prvního náměstka obsadit ještě tento týden. Tím by se mimo jiné sprovodila ze světa žaloba proti výpovědi z ústavu, kterou Žáček v minulosti dostal. Další žalobu, nebo úmysl ústav žalovat, už Herman také pacifikoval, když přijal zpátky dva další Žáčkovy spolupracovníky: ekonomického náměstka Šrajera a vedoucího Žáčkovy kanceláře Košického. A vypadá to, že stáhne i sesazení Bukovszkého z čela Archivu bezpečnostních složek, protože dnes zrušil už probíhající výběrové řízení na tuto pozici a nařídil vrátit všem účastníkům řízení jejich přihlášky a podklady. Také Bukovszký se totiž hodlal s ústavem soudit.

Herman si ale za svými personálními rozhodnutími stojí nejen z ekonomických důvodů: o spolupracovnících ze Žáčkovy éry nepochybuje ani odborně. Pochybnosti o jejich schopnostech odbývá jako pomluvy. V případě šéfa archivu Bukovszkého s tím ale možná bude problém: na jeho konto jde zveřejnění údajů o ještě činných agentech vojenské rozvědky na internetu, výtky kvůli neprofesionálnímu zacházení s archiváliemi včetně jejich ztráty nebo poškození, to vše podle Hermanova předchůdce Hazdry podloženo i posudkem od šéfa archivu Akademie věd.

Řada zaměstnanců už přemýšlí na základě personálních rozhodnutí nového ředitele o odchodu. Na Hermanem slibované příměří a klid to v budově ústavu věru nevypadá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

Spustit audio