Lipenská přehrada v hledáčku atomové lobby

Šokující informace není přitažená za vlasy. Správa úložišť radioaktivních odpadů obdrží v příštích dnech geologickou analýzu českých vojenských újezdů, ze které vyplývá, že existují dvě možnosti, kde by mohlo být vybudováno hlubinné úložiště vyhořelých palivových článků z jaderných elektráren. A sice v Hradišti ve vojenském prostoru Ralsko u Karlových Varů a v Boleticích na Českokrumlovsku.

Aby se tahle domněnka potvrdila, je ale třeba provést další průzkum. K tomu musí dát podle slov ředitele Správy úložišť Vítězslava Dudy zelenou vláda. Přičemž, jak Duda zdůraznil, se klidně může stát, že konečný výsledek průzkumu, který bude trvat další asi dva roky, bude negativní. Vojenské újezdy jsou totiž, jak Duda přiznal, druhou volbou. Tou první byla jedna ze šesti obcí, jejichž podloží by se z hlediska geologů hodilo na hlubinné úložiště nejlépe. Jakmile se to ale vybrané obce dozvěděly, začaly se vehementně bránit. V referendech se na 90 procent obyvatelstva vyslovilo jasně proti tomu, aby měli za humny -řečeno slovy starosty z Horní Plané- jaderné smetiště. V roce 2004 dosáhli obyvatelé oněch 6 obcí toho, aby se další průzkum na pět let zastavil. Lhůta vyprší letos na konci roku. A Správa úložišť už oznámila, že se snaží o to, aby obce své odmítavé stanovisko změnily.

Tomu zatím nic nenasvědčuje: Koncem dubna jej starostové naopak potvrdili a vyzvali vládu ve společném dopise, aby dala novelou zákona obcím při instalaci jaderných zařízení větší pravomoci.

Už sama skutečnost, že Správa úložišť jaderného odpadu chce se zmíněnými obcemi, vybranými v prvním kole, jednat znovu, ovšem signalizuje, že celé zkoumání vojenských újezdů mohlo eventuálně sloužit jinému účelu. Jak se domnívá hornorakouský pověřenec pro otázky jaderné bezpečnosti Radko Pavlovec, měl tím být jen vytvořen dojem, že hledání konečného úložiště, které podle něj už zcela ztroskotalo, pořád ještě probíhá. Podle Pavlovce je tohle pro českou jadernou lobby velmi důležité kvůli probíhající studii EIA o vlivu možného rozšíření Temelína na životní prostředí. Bez perspektivy na hlubinné úložiště vyhořelých palivových článků z jaderných elektráren by tahle studie měla údajně menší vyhlídky na pozitivní výsledek.

Většinu lidí v obcích kolem obou vojenských újezdů ale nejspíš tyhle myšlenkové pochody, pokud existují, moc nezajímají. Znepokojení v regionech je ale evidentní. Vojenské újezdy sice patří armádě, ale to přece neznamená, že si s nimi může stát dělat co chce. Starostové na Šumavě, oslovení Českokrumlovským deníkem, se zatím utíkají k obvyklé formulce, že "nemají dost informací". Oficiálně jim totiž ještě nikdo nic neřekl..

Což ovšem může souviset jen s tím, že vláda v Praze zatím ani nepředstoupila před parlament se svým programem. Už dneska je nicméně jasné, že pro bavorské i rakouské odpůrce jaderné energie skončila idylka, kdy byli v české vládní koalici Zelení a kladli důraz na alternativní energie. Obě velké strany, jak ODS tak ČSSD, jsou pro jadernou energii a tudíž i pro eventuální rozšíření Temelína o jeden až dva bloky. Také výsledky odborné komise, která zkoumala dlouhodobé energetické potřeby ČR, ukazují tímto směrem. Do budoucna by tedy mohla jen zhoršená hospodářská situace CEZu jako majitele Temelína v důsledku celosvětové krize plány na rozšíření Temelína ještě pohřbít. Ale ČEZu, který patří ze 60 procent státu, se daří zatím dobře. A s plány na výstavbu Temelína souhlasí i většina zdejších obyvatel. Jen obrácenou strnu mince, totiž radioaktivní odpad, nikdo za humny nechce. Zatím.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .