Co mě přivedlo do rozhlasu? Paradoxně knížky.
Můj oblíbený rozhlasový pořad/podcast: Čelisti na Radiu Wave. Příležitostně si poslechnu Vinohradskou 12, Akcent nebo Vizitku. Bavila mě podcastová série Umění pobouřit na Vltavě. A od začátku jsem u Brněnské jedenáctky, to je srdcovka.
Kým jsem mimo rozhlas: Náročnou mileniálkou.
Koho/co ráda poslouchám: V každé dekádě si něco najdu. Ve sluchátkách mi může hrát Frank Sinatra, Fleetwood Mac, Joni Mitchell, Carpenters, Beatles, Simon a Garfunkel, ABBA, Oasis, Sigur Rós, Killers, Franz Ferdinand, Glass Animals, Harry Styles, Taylor Swift nebo Djo. Taky instrumentálky či soundtracky z filmů. A naživo? Tata Bojs!
Kde to mám ráda: V Brně se ráda projdu Tyršovým sadem, strmými cestami Wilsonova lesa nebo ulicemi okolo Veveří. Mimo Brno je to pak rodná brána Vysočiny – Klucanina, Květnice nebo louky a lesy okolo Pasníku.
Kam bych se chtěla podívat: Všechny prsty na rukou a nohou by mi na to nestačily, těch měst a míst je spousta. Tak třeba Isle of Skye, Lake District, Big Sur. Architektonické skvosty jako La Muralla Roja, Fallingwater nebo některé z Case Study houses. Znovu New York, Kodaň, Londýn.
Umím: Naplánovat dovolenou a rychle se rozčílit.
Vadí mi: Když si lidi nesundávají v šalině batoh a ruší v kině. Když nemají úctu k veřejnému prostoru a přírodě. Vadí mi otravný hmyz, hlavně komáři.
Sbírám: Pěkné plechovky od piva a papírové suvenýry z cest.
Všechny články
-
Jak pomáhat ovdovělým? Ne vlnou lítosti, ale prakticky, apeluje ředitelka Nadačního fondu Vrba
„Dokument vznikl proto, abychom nasvítili tuto problematiku, nechtěla jsem zpracovávat téma ‚jedné smutné vdovy‘,“ říká režisérka dokumentu Spojila nás smrt.
-
Církev to kritizovala, ale praxe byla jiná. S etnoložkou Annou Grůzovou o pověrách a lidové magii
„Řada magických praktik byla katolickou církví tolerovaná a kvůli své široké oblibě mezi lidmi dokonce podporovaná,“ říká v rozhovoru etnoložka Grůzová.
-
Proč chtějí lidé žít v blízkosti sopek? Přináší zkázu, ale jsou i životodárné, říká geolog Krmíček
„Vulkanickou činnost na našem území úplně vyloučit nemůžeme, i když většina odborníků se shoduje v tom, že sopky v okolí Chebu jsou asi těmi posledními na dlouhou dobu.“
-
Vystrčit nos z vlastní zahrádky. O cestování, pečení i dobročinnosti s Petrou Burianovou
„Já jsem nikdy nechtěla moc cestovat, ale ono to je důležité. Vrátíte se domů a vidíte věci v nových kontextech,“ uvažuje v rozhovoru cukrářka Petra Burianová.
-
K mužům patří auta, k ženám zase kočárky. Ale i u nás najdete muže či páry, říká sběratelka kočárků
„Hodně kočárků jsem dostala darem, což je třeba případ toho nejstarší – je zhruba 150 let starý, dostala jsem ho od pána, který měl letos 80 let,“ těší Ivanu Látalovou.
-
Méně času, kratší schůzky, větší připravenost. Jaké jsou zkušenosti se čtyřdenním pracovním týdnem?
„Když jste vystaveni kratšímu času, tak se podíváte, co budete dělat a co nemusíte dělat. Zkrátily se schůzky, lidi na ně chodí připravenější,“ hodnotí manažerka.
-
Nepříznivé podmínky pro škůdce a příznivé pro plodiny. Jak farmaří manželé Sklenářovi na jihu Brna?
„Zemědělci si pořád stěžují na počasí, ale my s tím už nějak žijeme. Je to příroda a musíme se tomu přizpůsobit,“ říkají manželé Sklenářovi z Farmy Ráječek.
-
Dobré projekty nejsou o penězích, ale o nápadu, shodují se zakladatelé brněnského studia VISUALOVE
„Světlo je pro nás architekty takový stavební materiál, se kterým pracujeme,“ říkají architekti a režiséři studia VISUALOVE.
-
Zahraniční štáby chtějí zámky, ty české neopravené budovy, přibližuje vedoucí filmové kanceláře
„Brno má v rámci filmového průmyslu velký potenciál. Filmové štáby na něm oceňují zejména to, že město ještě patří lidem, kteří v něm žijí,“ říká Ivana Košuličová.
-
Roman Franc fotí grupy. „S lidmi mě to baví. Díky focení poznávám jiné světy,“ říká fotograf
„Když má člověk spoustu prostoru, tak dlouho vymýšlí. Ale když máte třeba jen pět minut, tak to stejné zvládnete i za pět minut,“ směje se fotograf Roman Franc.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- …
- následující ›
- poslední »