Maďarsko si včera připomnělo 20. výročí tzv. pikniku na maďarsko-rakouských hranicích

Maďarsko se však v minulých dnech a týdnech připomínalo i v jiných, mnohem horších a smutnějších souvislostech. Nejde jen o krizi, finanční i ekonomickou, nebo nesmiřitelný politický boj mezi vládními levicovými socialisty a pravicově populistickým opozičním Fidesz.

Ale především o nárůst extrémismu v zemi. Úspěch extrémistické, a není třeba se bát říci neonacistické, strany Jobbik, která získala patnáct procent hlasů v nedávných volbách do Evropského parlamentu, vyděsil celou Europu. Obrázky stovek příslušníků Národní gardy, jakési polovojenské složky Jobbiku, pochodujících centrem Budapešti, obletěly v minulých měsících mnohokrát svět. Přes soudní zákazy Národní gardy navíc dál existují a vyvíjejí činnost.

V souvislosti s narůstající popularitou se do popředí dostal také problém, o němž se v souvislosti s Maďarskem dlouho nemluvilo. A tím je otázka maďarské romské menšiny. Počet Romů se v Maďarsku odhaduje na půl miliónu až šest set tisíc, byť oficiální statistiky uvádí mnohem méně. Důvodem je to, že většina maďarských Romů se hlásí k maďarské národnosti.

Až donedávna se Maďarsko pokládalo za zemi, která je vůči Romům tolerantnější, než jiné státy a v mnoha ohledech, především ve školství, bylo Maďarsko dokonce dáváno za příklad ostatním zemím.

Situace se však začala měnit s nástupem tamní krajní pravice. Jobbik a další ultrapravicová uskupení začal pořádat pochody do romských čtvrtí na okrajích maďarských měst a vesnic a slovně napadat Romy, když je označovali za původce většiny kriminality.

Ještě horší je však série vražedných útoků, jejich počet za poslední měsíce už vystoupal k desítce a počet Romů, kteří při nich byli zavražděni už dosáhl šesti. Jsou to skutečně ohavné, bestiální vraždy, jako například ta, která se odehrála jen padesát kilometrů od Budapešti. Vrazi nejdříve zapálili dům jedné místní romské rodina a když Romové vyběhli z hořícího domu, sedmadvacetiletého otce i jeho pětiletého syna zastřelili. Jiný, podobně děsivý případ se odehrál na začátku srpna na východě Maďarska, kde útočník, nebo útočníci, zastřelili brokovnicí Márii Baloghovou a její patnáctiletou dceru vážně zranili.

Všechny vraždy Romů mají jedno společné. Policii se ani více než rok od začátku vražedné série nepodařilo vypátrat žádného z pachatelů. A to přesto, že na případu dnes pracuje více než sto třicet policistů a na informace vedoucí k pachatelovi či pachatelům vypsala policie rekordní odměnu ve výši téměř deseti miliónů českých korun.

Podle nejnovější teorie, kterou zveřejnili maďarští policisté v minulých dnech, je dokonce možné, že se jedná o sériového vraha, podle názoru kriminalistů profesionála. V této souvislosti si je třeba ale také klást otázku, co je motivem jeho činů a zda za ním, podobně jako v případu z moravského Vítkova, nestojí nějaká skupina objednavatelů.

Mnohé ukazuje na maďarskou ultrapravici a stranu Jobbik, ale jakékoli důkazy chybí. Jen ve sféře teorie je také podezření, že maďarští policisté případy vražd a útoků na Romy vyšetřují jen velmi liknavě a po pachatelích ani příliš nepátrají. S každým útokem roste napětí mezi maďarskými Romy, kteří už v mnoha případech berou spravedlnost do svých rukou a ve svých čtvrtích už sestavují hlídky romské domobrany. Maďarský prezident Lázsló Sólyom v této souvislosti varoval, že pokud nebudou Romové cítit solidaritu maďarské většinové společnosti, může dojít k explozi rasového napětí.

To by bylo asi to nejhorší, co by se v Maďarsku mohlo stát. V době, kdy země zápasí s nejvážnějšími ekonomickými a sociálními problémy za posledních dvacet let, by etnický konflikt mohl pohřbít naděje na stabilizaci situace.

Vypátrání viníků vražd Romů je tím prvním úkolem, který před maďarskými státními strukturami stojí. Pokud Budapešť nedokáže zastavit sérii rasových vražd, lze se u Dunaje opravdu obávat toho nejhoršího.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .