Mafiánská vražda v západoněmeckém Duisburgu

Po dosavadním vyšetřování je téměř jisté, že za úterní vraždou šesti mladých Italů před pizzérií u duisburského nádraží je italská mafie, respektive její kalábrijská odnož, známá jako Ndrangheta. Podle způsobu provedení i toho, že zločinci po sobě nezanechali žádné stopy, německá policie usuzuje, že se jednalo o zločin profesionálních zabijáků. Podle některých zpráv, které se objevily v německém a italském tisku, mohlo v Duisburgu útočit až deset lidí.

Podle vyšetřovatelů se jako nejpravděpodobnější příčina masakru jeví spor klanu Strangiových a Pelleových, z něhož pochází dvě ze šesti obětí střelby. Oba klany žijí v německém Porúří už dvě desítky let, ale vzájemného násilí se v Německu dosud nedopouštěly.

Německo se obává nejen toho, že by hrůzný masakr mohl vyvolat v brzké budoucnosti podobnou odvetu, ale politici i veřejnost se začaly zajímat o to, jak rozsáhle je italská a nejen italská mafie ve Spolkové republice zakořeněná. Například jen pokud jde o kalábrijskou mafii, jen v Porůří se odhaduje, že v něm žije sto šedesát z celkem asi sedmi tisíc členů této zločinecké organizace. V Itálii tvoří hlavní zdroj příjmů kalábrijské obchod s kokainem. Kalábrie je totiž považována za bránu pro dovoz stále oblíbenějšího kolumbijského kokainu do Evropy.

Narozdíl od jiných mafiánských organizací je kalábrijská mafie organizována v tradičních rodových klanech a díky tomu je ještě nebezpečnější, než jiné zločinecké organizace. Krevní msta, která byla podle převažující vyšetřovací verze za duisburským masakrem, je mezi kalábriskou mafií velmi obvyklým způsobem vyřizování účtů. Mezi dvěma rodinnými klany, které stály za vraždami v Duisburgu, trvá krvavá válka podle italského tisku víc než deset let.

Kalábrijská mafie, která ročně získá podle odhadů především zmíněným obchodem s kokainem pětatřicet miliard euro a řadí se tak k nejbohatším zločineckým organizacím, se v Německu věnuje jiným věcem než v Itálii. Její členové, pro které je Spolková republika klidným zázemím, mají jak v Porůří, tak ale například i na východě Německa síť italských restaurací i několik diskoték. Vlastní také několik hotelů na německém pobřeží Baltského moře a své peníze v neposlední řadě investují i na německém akciovém trhu.

Ředitel policejní organizace Europol Max-Peter Ratzel uvedl, že jedinou obranou proti rozšiřování činnosti mafií v evropských zemích je spolupráce států Evropské unie. Podle Ratzela totiž podobně spolupracují i mafie, z nichž ta italská nepředstavuje pro evropské země zdaleka to největší nebezpečí. "Větším rizikem pro Evropu jsou turecké, albánské nebo nigerijské zločinecké skupiny, které se vzájemně propojují," uvedl včera před novináři Ratzel.

Ostatně není to jen klasický zločin, kterým se dnes mafie zabývají. Jedním z velmi výnosných druhů organizované kriminality je například nelegální získávání prostředků z evropských fondů na základě zfalšovaných projektů a žádostí o dotace. Další výnosnou činností, kterou se mafie v posledních letech zabývá, je odvoz a zpracování odpadů, nebo jako v případě kosovské mafie prodej neproclených cigaret, či organizování nelegální práce přistěhovalců do západní Evropy.

Krvavé zločiny, jakým byla vražda v Duisburgu, jsou jednou z posledních připomínek, že se nejedná o v úvozovkách o ctihodné podnikatele, ale skutečné zločince a mafii. "Mafiánský exces," jak nazvala šestinásobnou vraždu v Duisburgu německá opoziční strana Zelených, byl dobrý alespoň v tom, že nejen Němcům připomněl: Mafie je tu a skutečně existuje. A hranice, a ty evropské už vůbec ne, pro ni nejsou dnes žádnou překážkou. Ani při vzájemném se vraždění.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .