Narodila se do kulturně orientované a umělecky činné pražské rodiny. Od dětství se aktivně věnovala hudbě, tanci a divadlu. Zkušenost se snímky Andreje Tarkovského, Ingmara Bergmana, Federica Felliniho nebo Wima Wenderse ji ale nakonec dovedla k filmu. V roce 2005 zakončila studium filmové scenáristiky, dramaturgie a režie na FAMO. Její absolventský snímek Mikrosvěty získal několik cen na studentských filmových festivalech, byl oceněn i Cenou nadání Hlávkových. Ve studiu filmu i divadla následně pokračovala na FFUK. Filmovou a divadelní vědu absolvovala v roce 2013, ve stejném roce odmaturovala na pražské Konzervatoři Duncan Centre.
Od roku 2005 externě spolupracovala s Českou televizí. Jako pomocná režisérka a skriptka se podílela na vzniku řady dokumentárních filmů, jako režisérka a scenáristka krátce působila i v komerčním sektoru (TV Prima, 2012). Jako dramaturg a producent spolupracovala s filmovými festivaly v Česku (Festival dokumentárních filmů v Jihlavě, Festival francouzského filmu) a ve Francii (Aye Aye Film Festival, Cinéma du Réel, Cannes).
V roce 2013 nastoupila do Českého rozhlasu na místo kulturního redaktora se zaměřením na klasickou a alternativní hudbu. V lednu 2016 přijala nabídku podílet se na rozjezdu Kreativního HUBu, inovačního útvaru Českého rozhlasu. Do ledna 2017 působila tamtéž jako kreativní producent. Stála za realizací projektu Karel je King!, který prostřednictvím několika nových formátů, samostatného webového rozhraní i narozeninového eventu připomněl 700. výročí narození Karla IV. Projekt byl nominován na Křišťálovou lupu a poprvé v rozhlasové historii i na prestižní mezinárodní cenu Rose d´Or. Jako producentka se výrazně podílela také na pilotní podcastové sérii Českého rozhlasu, projektu Zhasni! pro Radio Wave.
Láska ke kultuře i sklon samostatně myslet a tvořit ji od ledna 2017 opět přivedly k výkonu novinářské profese. Na stanici Vltava tři roky působila jako kulturní publicista se zaměřením na literaturu. Do pořadu Mozaika přispívala především rozhovory s českými a zahraničními tvůrci a publicistickým zpracováním aktuálních literárních fenoménů a témat. Jako autorka a moderátorka se pravidelně podílela na vltavském kulturním magazínu ArtCafé, spolupracovala také na programové řadě Divadelních Reflexí. Čtyři roky následně jako dramaturg, autor a moderátor připravovala profilový rozhovor stanice, pořad Vizitka, do něhož zvala osobnosti ze všech oblastí kultury.
Miluje umění, život, své přátele a rodinu. Váží si všech přímých a nezáludných lidí, kteří se navzdory stavu věcí snaží vnášet pozitivní impulsy do kulturního, mediálního i veřejného prostoru.
Všechny články
-
Máte, či nemáte rádi tanec? Jděte na deset představení, pak si udělejte názor, říká tanečnice
„Největším limitem jsme si my sami,“ míní tanečnice, choreografka a umělecké ředitelka Studia Alta Lucia Kašiarová.
-
Obhroublost z rodinných konverzací nezmizela, i proto jsou Homolkovi stále aktuální, říká režisér
Krucifix, doma je doma, to je marný. Je rodina stále základ státu? I o tom vypráví inscenace Ecce homo Homolka v režii Adama Svozila.
-
Dávám materiálu šanci sdělit svůj názor, říká světově úspěšná sklářská výtvarnice Šabóková
Ve Vizitce mluvila Gizela Šabóková i o tom, proč se jí špatně pracuje se zelenou nebo díky čemu se jí podařilo rozjet kariéru.
-
Otočit se, něco zahlédnout a jít dál. Markéta Othová nejraději fotí nejobyčejnější obyčejnost
Ráda by malovala jako Dalibor David, psala jako Petra Hůlová, a kdyby si mohla vybrat film, který by ji zastoupil, byl by to snímek Jima Jarmusche Podivnější než ráj.
-
V choreografii jsem zpracovala i chvění březových listů, říká režisérka Jana Burkiewiczová
Do své choreografické hry bere absolventka taneční konzervatoře a pedagogiky tance na HAMU Jana Burkiewiczová film, animaci, výtvarné umění, nový cirkus, texty i přírodu.
-
Nechtěl jsem tvořit podle cizího diktátu. Proto jsem odešel z Československa, říká skladatel Cmiral
Ronin, Apartmá nula, Atlasova vzpora nebo Habermannův mlýn – i k těmto snímkům skládal hudbu Elia Cmiral, muž, jenž nedávno převzal cenu OSA za celoživotní přínos.
-
Andělé a čerti mě už nebavili, lákalo mě podívat se do éry stalinismu, říká spisovatel Ondřej Hübl
Čeština ho vždycky bavila. Jako malý hodně četl, brzy ho ale začaly víc táhnout sport, holky a muzika. „K četbě jsem se vrátil, až když jsem se vybouřil,“ říká Ondřej Hübl.
-
Novinářka Linda Bartošová: Na syndrom vyhoření má nárok i mladá generace
V měsících, kdy v rámci neplaceného volna zvažovala, jak dál pojmout život spjatý s Českou televizí, dokončila moderátorka Linda Bartošová knihu rozhovorů Novinářky.
-
Vztah k architektuře jsem si našel až přes její historii, říká Zdeněk Lukeš
Skrytých a neznámých míst je na Pražském hradě dodnes spousta, ovšem opravdovým skrytým pokladem je Plečnikova štola.
-
Emigrace pro mě byla záchrana, vzal jsem život do vlastních rukou, říká kunsthistorik Zdenek Primus
Píše o umění a o umělcích, kteří se důsledně snaží pochopit sami sebe, aby dokázali pochopit svět. Kromě československé avantgardy či abstrakce má ale taky rád hudbu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- …
- následující ›
- poslední »