Martin Schuster

Se svou zajímavou barvou hlasu se Jitka Zelenková dokázala uplatnit jak ve sborech (což dlouhé roky dozajista oceňoval především Karel Gott), tak i v sólovém projevu.

V historii naší asi nejslavnější country kapely jsou dvě zlaté éry. O té první, vymezené roky 1967 a 1974, vědí i posluchači, kteří jinak tenhle žánr cíleně nevyhledávají.

S notoricky známou melodií skladby Apache se během let zkoušel poměřit nejeden kytarista, v roce 1973 ale Waldemar Matuška přišel se zpívanou verzí Den bičem prásk.

Když ji potkáš patří mezi „trvalky“ z repertoáru Petra Spáleného. Když ji v roce 1979 nahrával, mohl se opřít o zručný text Zdeňka Rytíře a melodii Mickeyho Newburyho.

Někdo ji mohl vidět jen jako vyhublé a vulgárně mluvící potetované individuum se sarkastickými texty o alkoholu, sexu a lásce a mávnout rukou nad ódami hudebních novinářů.

Dvojici Pavel Bobek a Kenny Rogers sice dělil rozlehlý oceán a dlouhou dobu i rozdílný politický režim, nicméně v hudebních preferencích a chutích byli z jednoho těsta.

Vnímat Jaromíra Mayera jen jako zpěváka popového střihu, jehož hlas a výzor dovedl uchvátit hlavně ženská srdíčka, to by bylo zúžení šíře jeho interpretačního záběru.

Václav Neckář si v minulosti právem vydobyl uznání za energicky taneční písně, ale za svou kariéru natočil i dlouhou řadu výborných písničkových balad.

V repertoáru skupiny Druhá tráva se kromě autorských skladeb léta objevují i přepracované písničky zahraničních muzikantů. Jde v drtivé většině o anglo-americkou produkci.

Me And Bobby McGee, písnička z repertoáru zámořského klasika Krise Kristoffersona, v sobě nese výraznou tuláckou náladu s odkazem na literárního klasika Jacka Kerouaka.