Životní motto:
Nemám životní motto, ale souhlasím s Ferlinghettim, že "Svět je báječné místo k narození, pokud vám nevadí, že štěstí není vždycky tak velký požitek".
Co dělám v rozhlase:
Na vlnách Českého rozhlasu propůjčuji hlas lidem z dávných dob i těm současným, protože mě nepřestává fascinovat, jak pestré lidstvo je.
Co dělám mimo rozhlas:
Věnuji se kulturní antropologii, vystudoval jsem teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývám se dějinami, metodologií a teorií antropologie. S láskou se více než patnáct let vracím na Papuu Novou Guineu, kde uskutečňuji terénní výzkumy. Ty jsem uskutečnil ale také na Filipínách, Indii či na Altaji.
Jsem autorem či spoluautorem bezmála dvaceti knih. Kniha Antropologie a Melanésie (2013) byla oceněna jako nejlepší monografie vydaná na Karlově univerzitě v daném roce. Osobně mám radost z knih Cizinci mezi Papuánci (2016) a Antropologie (2018), protože jsem do nich promítl více ze sebe. Dostal jsem cenu Neuron pro mladé nadějné vědce do 40 let.
A kdybych nebyl antropologem, stanu se kuchařem. Elektrotechnikem jsem se nestal, jelikož mě to nebavilo, ale mám na to maturitu.
Co mě baví:
Když mám trochu času nazbyt, nejdu jako Malý princ pomalu ke studánce, ale sportuji: běh, kolo, lezení.
Všechny články
-
Od pěstního klínu k vesmírným lodím. Jak lidstvo začalo vyrábět nástroje i roboty?
První nástroje zhotovili pravěcí lovci, aby si usnadnili lov a konzumaci plodin. Už netvoříme pěstní klíny, ale sofistikované stroje, které místo lovu usnadňují práci.
-
Králové, náčelníci nebo faraoni. Kde se kromě antiky rodila demokracie?
Každé společnosti někdo vládne a rozhoduje, kam bude směřovat. Král, císař, prezident, faraon, kmenový náčelník nebo někdo, koho komunita vnímá jako autoritu.
-
Sklenku vína? Ne, raději betel! Proč požíváme látky, kterými měníme své vědomí?
Ayahuasca, peyotl, tabák, káva či alkohol. Látky, které mění vědomí nebo nabudí organismus, si dopřávají Evropané nebo i původní obyvatelé Ameriky či Melanésie.
-
Kolik známe věčných lovišť? O různých projevech loučení se zemřelými
Jak se svět loučí se zesnulými? Někde tělo uloží do rakve, jinde se z těla stane mumie, anebo jen popel. Rozloučení nabývá v různých kulturách rozličných podob.
-
Jak vznikají a zanikají národy? O touze člověka někam patřit
Pro Čechy sehrál klíčovou roli v národním uvědomění jazyk, pro Papuánce bankovky. Lidé touží patřit do většího celku: do kmene, do společenství nebo k národu.
-
Servírujeme pazneht medvědí! Co nejbizarnějšího jedl Zdeněk Pohlreich?
Fritované sýkorky, nebo třeba cvrčci na citrónové šťávě. Pestrost lidstva zakusíte právě na pokrmech. Mluvit o tom bude host nejpovolanější, šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.
-
Za sex zazdít zaživa! Jak se liší zákazy pohlavního života?
Trest za cizoložství, tabu incestu či věkové hranice pro legální pohlavní styk. Nutkání kontrolovat či omezovat projevy sexuality je vlastní všem kulturám.
-
Teď patříš mezi nás! Jaké iniciační rituály nejvíce bolí?
Válení se v rozžhaveném popelu, zjizvení zad lasturou nebo kousnutí mravenci. Bolestivé rituály, jimiž starší členové společenství zasvěcují ty mladší.
-
Z Olympu do perníkové chaloupky. Jaké příběhy si vyprávějí Papuánci nebo Inuité?
Pohádky, legendy, mýty. Vyprávějí si je kultury po celém světě. Třeba Kapaukové vypráví příběh o svitu hvězd. Jak se Papuáncům líbila pohádka o perníkové chaloupce?
-
Jiný kraj, jiný mrav. Kde byste neměli ukázat druhému podrážku?
Jiný kraj, jiný mrav, praví české přísloví. Proč se pravidla slušného chování na světě různí? O odlišných normách promluví expertem na etiketu Ladislav Špaček.