Petr Just

Vysokoškolský pedagog, politolog

Jsem jedním z pravidelných komentátorů v pořadu Jak to vidí...

Životní motto:

Není to oficiální citát pronesený nějakým velikánem (nebo o tom alespoň nevím), ale spíš volně formulovaný přístup, kterým se řídím vůči svým blízkým přátelům, ale zároveň chci, aby se tak moji blízcí přátelé chovali ke mně. Dá se to shrnout do teze „lepší upřímná a přátelská kritika než neupřímné, pokrytecké a falešné pochlebování“.

Mám-li s někým opravdový a upřímný přátelský vztah, pak chci, abychom k sobě byli vzájemně maximálně otevření. Skuteční přátelé musí být schopni pochopit, že konstruktivní a věcná kritika od přítele je míněna v dobrém úmyslu, byť nemusí být vždy snadné ji vyslechnout.

Co dělám mimo rozhlas:

Působím primárně jako akademický pracovník na Metropolitní univerzitě Praha, kde aktuálně vedu Katedru politologie a anglofonních studií. Externě působím též na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy na katedrách žurnalistiky a politologie. Ve své akademické činnosti se odborně zabývám především komparativní politologií a českou, středoevropskou a americkou politikou.

Přednášení ve spojení s diskusemi se studenty mě vždycky bavilo a byla to jedna z hlavních motivací zůstat po studiu v akademickém prostředí. Nejvíce mě naplňuje, když vidím, že se mí studenti v praxi neztratili. Mám naštěstí řadu bývalých studentů, na kterém mohu být hrdý za to, kam to v profesním životě dotáhli. A je jedno, jestli zakotvili ve státní správě a diplomacii, v médiích či v soukromém sektoru. A vždycky si – pravda možná trochu samolibě – říkám, že jsem k tomu snad taky alespoň nějakou malilinkatou troškou přispěl.

Mimo pravidelnou výuku na vysokých školách přednáším na Akademii 3. věku v Trutnově, na různých letních školách a seminářích pro učitele společenských věd či na středních školách. I řada mých dalších aktivit je spojena s akademickým prostředím či politologií, jako například působení v Radě vysokých škol a v národních i mezinárodních politologických asociacích.

Co mě baví:

Mým koníčkem číslo jedna je cestování. Zkušenost získaná přímým poznáváním cizích zemí, společností, kultur či zvyků je nenahraditelná. Ze sportů mám nejradši tenis a plavání. Také mám rád divadlo, které jsem v mládí hrál jako ochotník v rodném Trutnově a také během středoškolských studií v USA. A mým oblíbeným hudebním žánrem je country music (i když jsem otevřený i směrem k jiným žánrům).

Nic ale nenahradí chvíle trávené s blízkými přáteli, ať už při jakékoli z výše uvedených aktivit nebo prostě jen tak při posezení, pokecu a dobrém jídle a pití v hospodě, vinárně, restauraci či kavárně.